Facebook
Instagram
V únoru vás zaujal příběh paní Daniely, která vychovává adoptovanou dceru Dášu. S manželem pořád hledali správný okamžik, kdy jí říct, že nejsou jejími biologickými rodiči. Pak to někdo udělal za ně. Dáša se teď cítí zrazená a s rodiči nemluví. Jak urovnat pošramocené vztahy, radí zkušená psychoterapeutka Sylvie Samsonová.
Daniela dlouho nemohla otěhotnět. Když už se jí to konečně podařilo, záhy o miminko přišla a lékaři jí sdělili, že už další mít nemůže. S manželem se proto rozhodli adoptovat malou Dášu. Dcera jim dělala jen samou radost. Když trochu vyrostla, Daniela tušila, že se blíží čas, kdy jí bude muset prozradit, že je adoptovaná. Jenže ji někdo předběhl.
Jednoho dne se Dáša nevrátila ze školy, a když ji Daniela konečně našla, dcera jí řekla, že zná pravdu o svém původu. Od té doby se svými adoptivními rodiči nemluví, cítí se zrazená a oznámila jim, že od nich v osmnácti odejde. Daniela tak má dva roky na to, aby k dceři znovu našla cestu.
Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?
Milá Danielo, snadno se říká „měli jste mi to říci“, ale najít ten správný čas, příležitost, rozpoložení, styl, jak to říct… To není vůbec snadné. Svoji dceru milujete vy i váš manžel, vaše dcera miluje vás oba. Jste rodina a je úplně jedno, jestli je Dáša adoptovaná, protože pokud na to přišla tím, že jí to někdo řekl, tak je jasné, že jste se k ní vždy chovali jako ke své vlastní a jako adoptovanou ji nebrali.
To píšu proto, abyste neztratila víru v sebe, udělala jste to dobře, nejlépe, jak jste uměla a mohla. To, že vaší dceři danou věc někdo řekl, nezměníte. Dva roky jsou dlouhá doba, ale určitě doporučuji to s dcerou řešit hned. Musíte se obrnit a nenechat se odbýt řečmi, že s vámi o tom mluvit nechce a nebude.
Nechám na vás, zda za ní nejdříve půjdete sama, nebo půjdete oba s manželem (týká se to vás všech, takže na vašem místě bych za ní šla spolu s mužem). Jděte za ní do pokojíčku, řekněte jí, že s ní chcete mluvit. Omluvte se za to, že jí to řekl někdo jiný, že vás mrzí, že jste tak dlouho čekali, že jste jí to říci samozřejmě chtěli, ale nevěděli jste kdy a jak.
Řekněte jí, že ji moc milujete, že je vám úplně jedno, jestli jste ji porodila, nebo ne, protože je vaší dcerou a vždy jí bude. Že chápete, že je naštvaná a rozčarovaná, že se cítí zrazená. Že byste se na jejím místě tak cítila taky, ale že už to nemůžete vzít zpět a udělat to dřív než ten, kdo jí to řekl.
Obejměte ji, ujistěte ji o své lásce, i kdybyste tam měla být hodinu nebo tak dlouho, než s vámi začne mluvit. Vydržte. Je důležité počkat na okamžik, kdy s vámi začne hovořit, vyslechněte ji, ať se svěří se svými pocity, s tím, co by chtěla (dost pravděpodobně bude chtít hledat svoje biologické rodiče), podpořte ji.
A stále ji ujišťujte o tom, že ona vždy byla a je vaší dcerou, že jste vděčná za to, že jste její matkou právě vy. Že jste možná ne vždy všechno udělala správně, ale určitě jste to dělala s největší láskou. Dcera se potřebuje vyplakat, vyvztekat, prostě to dostat ven.
Váš vztah je pevný, bude teď trochu jiný, protože dcera bude chvílemi tápat a řešit, zda a jak moc s vámi může probírat to, že hledá biologické rodiče. Vím, že to pro vás nebude snadné, ale podpořte ji, jedině tak budete „vědět“, co se děje, a budete mít přehled. Váš vztah je máma a dcera, to se nezlomí ničím, ne po tolika letech. Věřte v sebe a nevzdávejte to, těžší období zvládnete a bude zase dobře.
Kdo je Sylvie Samsonová: Déle než dvanáct let se věnuje práci s dětmi, zejména těmi, které mají některou ze specifických poruch učení. Posledních osm let je navíc ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Více na webu www.sylviesamsonova.cz a eshop.sylviesamsonova.cz.
