Agnodice z Atén: První lékařka historie se kvůli svému povolání musela převlékat za muže

Legenda praví, že když byla Agnodice souzena za nelegální provozování lékařské praxe, postavilo se na její obranu mnoho žen. To vedlo k získání zákonného práva na to, aby i ženy mohly beztrestně studovat medicínu.

Mohlo by Vás zajímat:

Ideál krásy ve starověku: Chlupaté nohy a intimní místa byly zapovězeny

Mýtus o Agnodice

Příběh o odvážné Agnodice byl od té doby často citován, neboť se stal symbolem ženské rovnosti, odhodlání a vynalézavosti. Jenomže ve vzduchu visí otázka, zda skutečně žila. O její osobě totiž existuje jen jeden starověký odkaz.

V prvním století našeho letopočtu ho sepsal latinský autor Gaius Julius Hyginus. Agnodice se objevuje v pojednání Fabulae, což byla sbírka mýtických a pseudohistorických postav. Věnuje jí jen jeden odstavec, konkrétně v kapitole Vynálezci a jejich vynálezy.

Mohlo by Vás zajímat:

Porody ve starověkém Římě: Muži umírali ve válce, ženy při plození dětí, říká historička

Ženy nesměly studovat medicínu

Agnodice se měla narodit ve čtvrtém století před naším letopočtem do bohaté aténské rodiny. Ke studiu lékařství ji přivedla vysoká úmrtnost matek a dětí při porodu. Jenomže doba moc nepřála tomu, aby medicínu, zejména gynekologii, studovala žena. Praktikování bylo zločinem, který se trestal smrtí. Povoleny byly pouze porodní asistentky.

Na porody často dohlížely příbuzné nebo přítelkyně nastávající matky. Z toho vznikly takzvané maiy, neboli porodní asistentky, které mezi sebou sdílely rozsáhlé znalosti o antikoncepci, těhotenství, potratech a porodu. Vypráví se, že to vadilo mužům, kteří tuto profesi pak začali omezovat. Nelíbilo se jim rostoucí sexuální osvobození, které dávalo ženám větší možnosti rozhodovat o svém těle. Tato represe pak vyústila v řadu lékařských škol založených Hippokratem, jenž ženám zakazovaly vstup.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatby ve starověkém Římě: Dětské nevěsty, železný prsten a zákaz líbání manželky

Agnodice se převlékala za muže

Ona se však nenechala odradit zákazem. Ostříhala si vlasy, oblékla se do mužských šatů a odcestovala do Alexandrie. Tam vstoupila do lékařských školících středisek určených výhradně pro muže. Její převlek měl být tak dokonalý, že když dorazila do domu jedné rodící ženy, přítomné dámy ji nechtěly pustit dovnitř.

Mentorem se jí stal významný lékař Herophilus, následovník Hippokrata a spoluzakladatel slavné lékařské fakulty v Alexandrii. Je známý pro inovativní přístup ke gynekologii a objev vaječníků. Jak se šířily zprávy o jejích schopnostech, začalo ji žádat o pomoc čím dál víc žen. To rozlítilo aténské lékaře. Věřili, že je muž, tím pádem prý musela ženy svádět, jinak by se k nim nedostala...

Pohnali ji před soud, během kterého zvedla tógu a všem ukázala, že je žena. Odsoudili ji k trestu smrti. Vtom měly do síně vběhnout ženy význačných mužů a začít protestovat. Trest smrti byl zrušen a s ním i nařízení, aby medicínu mohli studovat jen muži.

Mohlo by Vás zajímat:

Těžký život žen ve starověkém Řecku: Ve třinácti svatba a pak už jen rození dětí, nebo práce v nevěstinci

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Agnodice

Historyhit.com: Agnodice of Athens: History’s First Female Midwife?