Hygiena na Divokém západě: Ženy překrývaly zápach parfémem, pánové sdíleli jeden ručník na utření pivní pěny z kníru

Smrad a hygiena na Divokém západě: Mytím se prý z těla smývaly užitečné látky, takže to s ním nikdo nepřeháněl
Zdroj: Wikimedia Commons/Internet Archive Book Images, Public domain

Představme si následující situaci. Někdy v 19. století se na Divokém západě vrací domů unavený kovboj, který strávil celý horký letní den na pastvině. Jeho žena je zbrocená potem po náročné práci na farmě. A dítě má zase hlínu a písek i za ušima. Jak dokázali všechnu tu špínu odstranit?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 26. 09. 2022 19:00

Muselo to být skutečně těžké, neboť podle historičky Deborah Hufford byly na Divokém západě studny a vodní čerpadla velkou vzácností. Navíc se tradovalo, že se koupáním z těla smývají užitečné látky. Tato pověra byla vymýcena až v roce 1887 díky příručce The Happy Home Guide, kde bylo vysvětleno, že alespoň jednou týdně je dobré omýt tělo vodou a mýdlem.

Brouci, hadi a děravé střechy

Díky moderním domovům a nepřebernému množství čistících prostředků nepřemýšlíme nad tím, jak těžké muselo být v minulosti udržet dům alespoň v nějaké čistotě. Domy na prériích měly špinavou podlahu a hemžily se různými brouky a hady. O nic lepší nebyly ani střechy, které měly častokrát i několik děr.

Proti prachu se měla používat mastná voda z nádobí, kterou lidé vylévali na podlahu. A když je už řeč o mytí nádobí, to se namáčelo do kbelíků s ohřátou vodou a čistilo se louhovým mýdlem. Někdy ale ani to ne. V hostincích se talíře jen rychle otřely, aby z nich mohli začít jíst další hladoví hosté.

Bakterie na Divokém západě

Během 19. století lidé o bakteriích a jejich šíření moc nepřemýšleli. Třeba v hospodách se jedlo ze stejného talíře, pilo ze stejného šálku, a dokonce se sdílel tentýž ručník na utření pivní pěny z kníru. Choroboplodné zárodky se ale šířily také z mýdla, které se mnohdy vyrábělo z tuku nemocných zvířat. Nakazit se šlo i z péřových matrací, které se dlouhá léta nečistily.

Až v roce 1889 přišel německý vědec Gustave Rapuenstrach s dezinfekčním přípravkem Lysol, který je dnes velmi populární. Úplně první reklamy tvrdily, že je to vhodný domácí čistící prostředek, jenž však mohou ženy použít i na intimní hygienu. V současnosti je ale na Lysolu uvedeno, že se nemá používat na kůži, zvířata a potraviny.

Divoký západ byl prosycen odporným zápachem

Podle NBC News lidé vydávají nejsilnější pach ze všech stvoření v živočišné říši. Také máme tendenci přitahovat komáry, kteří mohou šířit smrtelné nemoci jako je malárie a žlutá zimnice. Na Divokém západě si většina lidí vystačila s horkou vodou a mytím obličeje, podpaží a intimních partií.

Ženy zkoušely zápach maskovat parfémem. Vana totiž byla drahá. Postačit muselo koňské koryto nebo potok. Potřeba se vykonávala buď do připraveného nočníku u postele, nebo v kadibudce. Jako toaletní papír se používaly kukuřičné klasy a stránky z katalogů. Na pováženou byla i dentální hygiena. Všechny zákroky se navíc prováděly bez umrtvení. Kdysi prý měl jeden kovboj zubaři vytrhnout jeho vlastní zub, protože mu on sám odstranil místo zkaženého ten zdravý.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Divoký západ

Grunge.com: What Hygiene In America’s Wild West Was Really Like

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články