Svatby ve starověkém Římě: Dětské nevěsty, železný prsten a zákaz líbání manželky

Chlapec byl ve starověkém Římě připraven na svatbu ve 14 letech, dívka o dva roky dříve. Častým jevem ale byly svazky okolo desátého roku života. A hledání vhodného manžela začínalo mnohem dříve...

Mohlo by Vás zajímat:

Historie zdviženého prostředníku: Znali jej už ve starověkém Římě, nevěstil nic dobrého

Starou pannou ve dvaceti

Mary Beard ve své knize Historie starověkého Říma uvádí, že na náhrobku jedné ženy byl nápis pojednávající o jejím seznámení s budoucím mužem. Byl ním nějaký řezník, který ji pojal za ženu v pouhých sedmi letech. Kvůli takovému trendu byly dvacetileté dívky považovány za staré panny.

Naštěstí alespoň římské právo zakazovalo svazky mezi příbuznými. Vztahy mezi sourozenci byly nepřípustné, stejně jako mezi rodičem a jeho potomkem. Avšak kupříkladu sestřenice či bratranec již žádné tabu nepředstavovali. Během rané éry císařství se také mohli ženit strýci s neteřemi. Naopak s otroky a cizinci měl člověk smůlu. A stejně na tom byli i vojáci, ti museli zůstat svobodní. Ale i tak měli partnerky a děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Ideál krásy ve starověku: Chlupaté nohy a intimní místa byly zapovězeny

Svatba ve starověkém Římě

Zatímco dnes si neumíme představit svatební obřad bez hostů, v Římě byl striktně soukromý. Ke stvrzení svazku nebyl zapotřebí úředník ani kněz. Stačilo jen, že si muž a žena (nebo spíše dítě) řekli své ano. Symbolem svazku byl železný prsten, který ženich navlékl na prsteníček levé ruky nevěsty. Pak měl, logicky, přijít polibek. To se však nestalo.

Přestože se tato doba vyznačovala velkou mírou tolerance, polibek nebyl obecně oblíbený. Pokud muž políbil svou ženu, bylo to jen proto, aby si ověřil, zda není opilá. Vskutku romantické gesto...

Mohlo by Vás zajímat:

Těžký život žen ve starověkém Řecku: Ve třinácti svatba a pak už jen rození dětí, nebo práce v nevěstinci

Svatba jen pro bohaté Římany

Jak již bylo uvedeno výše, svatební obřady byly soukromou záležitostí. Existovalo však pár výjimek, hlavně pro bohatou část obyvatel. V takových případech samozřejmě nechyběly obě rodiny. Nevěsta měla speciální žluté šaty. Hrála hudba a k dispozici byla i družina, která novomanžele doprovázela na cestě k novému domovu, přes jehož práh ženich nevěstu samozřejmě přenesl.

Mohlo by Vás zajímat:

Porody ve starověkém Římě: Muži umírali ve válce, ženy při plození dětí, říká historička

Zdroj informací: 

Wielkahistoria.pl: Ślub w starożytnym Rzymie. Małżeństwa z dziećmi były obowiązkowe, niemal nikt nie urządzał wesela