Facebook
Instagram
Mary Wollstonecraft Shelley napsala sedm románů a bezpočet povídek a článků. Podílela se také na úpravě děl svého manžela, básníka Percyho Bysshe Shelleyho. Nejvíce ze všeho ji však proslavil hororový příběh Frankenstein z roku 1818. Fakt, že se jí podařilo napsat jednu z nejlepších knih 19. století, vyplýval zřejmě z toho, že byl její život plný vzpoury a tragédií.
Maryina matka Mary Wollstonecraftová byla také vlivnou spisovatelkou, její “Obrana práv žen” se stala zásadním feministickým dílem své doby. Úspěchu dcery se ale nikdy nedočkala. Zemřela jedenáct dní po jejím narození. Maryin otec William Godwin byl zase filozofem, který inklinoval k anarchii. Ale ani takový volnomyšlenkář nedokázal později skousnout to, že jeho dcera utekla se starším mužem, a navíc bez řádného sňatku. Když Mary odešla z domova za Percym, bylo jí šestnáct. On byl o šest let starší, ženatý a s dítětem.
Autorka Frankensteina žila v manželově stínu
Román o Frankensteinovi začala psát o dva roky později a dokončila jej v devatenácti. Literární kritici tehdy nemohli pochopit, jak tak mladá dívka mohla napsat hlubokomyslné, symbolické a mistrovské dílo. Záhy se vyrojily teorie, že skutečným autorem byl její manžel (vzali se dva roky po útěku a sebevraždě Shelleyho ženy).
Poukazovalo se na to, že její manžel prováděl v textu zásahy a opravy. Toto tvrzení však popřela v deníku The Guardian básnířka Fiona Sampson. Je přesvědčená o tom, že šlo o pouhé editování, ke kterému dochází dnes a denně ve všech nakladatelstvích před samotným vydáním knihy. Text Frankensteina tak měl být pouze a výhradně od Mary Shelley.
Tragédie Mary Shelley
Mary poprvé otěhotněla v šestnácti letech. Když se dítě 22. února 1815 narodilo, nemělo moc šanci na přežití. V matčině lůně si pobylo pouhých sedm měsíců. Zemřelo po dvou týdnech. Podle webu The New Yorker si spisovatelka zaznamenávala do svého deníku každý den, jež s novorozencem prožila. Sama ale věděla, že se s ním bude muset brzy rozloučit, nedala mu proto ani jméno.
„Kojení a čtení” psala prvních jedenáct dnů jeho krátkého života. „Probudila jsem se v noci, abych mu dala napít, zdálo se ale, že klidně spí, nechala jsem ho tak raději být.” Ráno bylo dítě již mrtvé. „Zdálo se mi, že znovu ožilo, že jsem ho vzala ke krbu a třením přivedla znovu k životu. Ráno byla ale kolébka prázdná,” svěřila se deníku den po smrti dítěte. V následujících letech se musela vyrovnat s několika potraty, jež ohrožovaly na životě i ji samotnou. Nakonec se jí podařilo porodit další čtyři děti, avšak dospělosti se dočkalo jen jedno z nich.
Mary Shelley provázela smrt na každém kroku
Mary během života mnohokrát potkala tragédie v podobě předčasného úmrtí. Nejprve se předávkovala opiem její nevlastní sestra Fanny Imlay. O čtyři roky později zemřel Percy, utopil se během bouře na moři. O něco později jej následoval jeho nejdražší přítel, básník Lord Byron, který podlehl horečce. Pro Mary to znamenalo, že se musí naučit žít v chudobě.
V roce 1843 začala pociťovat v hlavě divný tlak. K lékařům ale nešla, léčila se sama doma. Dožila se třiapadesáti let. Za oním tlakem se totiž ukrýval zhoubný nádor na mozku. Těsně před smrtí stihla ještě napsat dopis, v němž uvedla, že osud si pro ni připravil jen to nejhorší. Trápení, bolest a zklamání...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Mary Shelley
Grunge.com: The Messed Up Truth About Frankenstein Novelist Mary Shelley
