Hrdinka první světové války: Edith Cavell zachránila stovky vojáků, o život ji připravil kolaborant

Poprava, která pobouřila svět: Sestřička Edith Cavell zachránila stovky lidí, Němci si její smrt vychutnali
Zdroj: Wikimedia Commons/Vivedatica, Public domain

Edith Cavell pocházela z dobře situované britské rodiny, přesto pracovala jako ošetřovatelka. Když vypukla první světová válka, rozhodla se pomáhat zraněným vojákům. Bez ohledu na to, ke které straně konfliktu patřili. A právě to se jí vymstilo...

Kamil Šivák
Kamil Šivák 10. 03. 2023 11:00

Bylo chladné říjnové ráno roku 1915. Malá skupinka německých vojáků se zrovna seřadila na bývalé belgické střelnici Tir National. Šlo o popravčí četu, v níž nechyběl ani kaplan Pfarrer Le Soeur, který zrovna vzal za ruku britskou zdravotní sestru Edith Cavell. „Jsem ráda, že zemřu za svou zemi," řekla těsně předtím, než ji popravčí četa poslala na onen svět. Kaplan byl po popravě celý nesvůj. A bodejť by ne. Skutek naštval spoustu lidí. Protestoval i slavný Arthur Conan Doyle, který Edith považoval za symbol ženství, jenž dokázal zachránit spoustu lidských životů.

Výchova k obětavosti

Edith Cavell se narodila 4. prosince 1865 ve Swardestonu v Norfolku. Byla nejstarší ze čtyř dětí kazatele Fredericka Cavella. Právě on, coby silně věřící člověk, vštěpoval svým dětem, že by měly být hlavně obětavé. Když kvůli zvýšenému zájmu o nedělní školu potřeboval rozšířit svůj kostel, Edith a její sourozenci neváhali. Začali mu pomáhat se sháněním finančních prostředků.

Na internátní škole jí nejvíc šla francouzština. Ředitelka ji proto doporučila do rodiny Francoisových v Bruselu jako vychovatelku. Touhu stát se ošetřovatelkou v ní vyvolala až otcova nemoc. Svou praxi započala v nemocnici ve Whitechapelu, poté odcestovala zpět do Belgie na čerstvě založenou instituci s názvem Clinique.

Ošetřovatelství bylo rozvíjející se odvětví, v němž měly jeptišky nahradit medicínsky vzdělané ženy. Edith tím vlastně porušila zažité dogma, že ženy z dobře situovaných rodin by neměly pracovat. V roce 1914 začala pracovat na plný úvazek a kromě toho přednášela na Berkendaelském lékařském institutu. Pak se ale na obzoru začala stahovat válečná mračna...

Život v okupované Belgii

Když Němci napadli Belgii, byla Edith zrovna na návštěvě u své matky v Anglii. Klidně tam mohla zůstat a vyhnout se válečné vřavě. Svědomí jí to ale nedovolilo. Během války se Berkendaelský lékařský institut proměnil na nemocnici Červeného kříže, v níž platilo pravidlo, že se postarají o vojáky všech národností. Každý muž byl něčím synem, otcem či manželem. Povolání ošetřovatelky neznalo hranic.

Po nezbytném ošetření pak posílala muže z Belgie do neutrálního Nizozemí. Takto pomohla asi dvěma stovkám spojeneckých vojáků. Byla si vědoma, že se na to dříve či později přijde, a tak se snažila na sebe moc neupozorňovat. Vojáci byli v nemocnici vedeni jako "pacienti" a každý z nich měl falešný průkaz totožnosti. Kdo potřeboval její pomoc, musel znát tajné heslo "yorc". Jednou dokonce ukryla německého vojáka v sudu s jablky. Ale ani její nezištná péče nebyla uchráněna před kolaboranty. Jeden z nich, Georges Gaston Quien, předstíral, že je voják v nouzi. A nakonec ji dostal za mříže.

Poprava Edith Cavell

K jejímu zatčení došlo 5. srpna 1915. Skončila v bruselské věznici St. Gilles a Němci ji obvinili z napomáhání nepříteli, za což byl, dle stanného práva, trest smrti. Zpráva o jejím odsouzení pobouřila celý svět. Ženevská úmluva sice chránila zdravotnický personál, jenomže když někdo využil svého postavení k "diverzní akci", ochranu automaticky pozbyl.

Britové se do toho vložit nechtěli, dle slov ministra zahraničí Roberta Cecila by prý nadělali více škody než užitku. Neuspěly ani Spojené státy. Německý úředník, který jednal s americkým diplomatem, prý vyštěkl, že jenom lituje, že nemají k zastřelení více Angličanek.

Popravu devětačtyřicetileté Edith Cavell už nic nezastavilo. Jeden náboj jí prošel čelem. Po tváři se jí ihned začala řinout krev. Klesla na kolena, ale ještě třikrát se prý pokusila zvednout. Lékař, jenž u popravy asistoval, ale tvrdil, že šlo pouze o reflexní pohyby. V té chvíli již byla mrtvá. Její smrt se, k nelibosti okupantů, stala symbolem toho, proč jít do války a snažit se ze všech sil porazit nepřítele. Tělo Edith Cavell bylo převezeno do její vlasti až po válce...

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Edith Cavell

Allthatsinteresting.com: WWI Nurse Edith Cavell Saved The Lives Of Soldiers On Both Sides - Until She Was Executed

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články