Facebook
Instagram
První strategické bombardování městských oblastí Tokia započalo už v roce 1942 a skončilo až o tři roky později kapitulací země. Jeden z nejhorších z náletů americké armády na Japonsko se odehrál v březnu 1945 a dostal jméno Operace Meetinghouse. Během ní se město proměnilo ve změť suti a ohořelých lidských těl...
K bombardování Tokia docházelo během tichomořských válečných misí Spojených států několik let. Operace Meetinghouse, jež proběhla v noci z 9. na 10. března 1945, je ale považována za jeden z nejničivější náletů druhé světové války.
Operace Meetinghouse
V průběhu nočního náletu bylo na Tokio svrženo 1665 tun bomb. Bombardéry B-29 se soustředily hlavně na to, aby zničily protipožární ochranu města a poté začaly shazovat bomby na hustě osídlené dělnické čtvrti. Kvůli poměrně silnému větru se vytvořil rozsáhlý požár, který spadal do kategorie ohnivé bouře.
Bylo zničeno okolo čtyř tisíc hektarů města a usmrceno na sto tisíc nevinných obyvatel. K svému cíli se dostalo 282 letadel z celkového počtu 339. Sedmadvacet z nich bylo zničeno japonskou protivzdušnou obranou, nebo strženo k zemi vzdušnými víry způsobenými masivním požárem. Místo katastrofy později navštívil i císař Hirohito, který se osobně angažoval v zahájení mírového procesu. O šest měsíců později Japonsko kapitulovalo.
Peklo na zemi
Američané po válce odhadovali, že během tohoto útoku zemřelo 88 000 lidí, 41 000 bylo zraněno a o téměř milion lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Tokijští hasiči a policisté ale došli k mnohem vyšším číslům. Historik Richard Rhodes zase tvrdí, že zraněných osob mohl být až milion, tedy stejný počet jako těch, kteří se kvůli bombardování stali bezdomovci.
Bombardování Tokia v roce 1945 mělo vskutku ničivé následky. Ulice města byly lemovány hromadami ohořelých těl. Spálené ruiny budov připomínaly výjevy z apokalypsy. Operace Meetinghouse se proto zařadila po bok nejhorších náletů druhé světové války – bombardování Drážďan, Hirošimy i Nagasaki.
Omluva
V roce 2007 se premiér Šinzó Abe omluvil a uznal vinu na bombardování. Japonsko se podle něj mělo vzdát ihned. Uvedl také, že nálety byly velmi nelidské, nicméně odpovídaly dobovým zákonům. V témže roce rovněž podalo 112 členů Asociace pro poškozené rodiny žalobu, v níž požadovali odškodné ve výši 1,232 miliardy jenů. Soud však jejich žádost zamítl a nepřipustil ani odvolání. Neuspěli ani v roce 2013 u Nejvyššího soudu. Ten jen potvrdil předešlý rozsudek...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Bombing of Tokyo
