Facebook
Instagram
Před 120 lety se narodila automobilová závodnice Eliška Junková. Přestože byl tento sport doménou mužů, díky svým úspěchům se nesmazatelně zapsala do historie motorismu. Její odkaz by byl mnohem větší, kdyby její kariéru neukončila tragická událost, jež jí změnila celý život.
Eliška Junková se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. Závodila s vozy značky Bugatti. Nejprve jako spolujezdkyně svého manžela, později sama. Ve dvacátých letech jí po právu patřil titul nejrychlejší ženy světa. Dokázala se vyrovnat i těm nejlepším jezdcům z Grand Prix.
Seznámili se v bance
Eliška Junková se narodila do rodiny zámečnického mistra, a to pod jménem Alžběta Pospíšilová. Měla sedm sourozenců, ze kterých se dospělosti dožili jenom čtyři. Odmala toužila cestovat, její velkou vášní se tak stalo studium cizích jazyků. V šestnácti letech začala pracovat v olomoucké pobočce Pražské úvěrové banky, kde se seznámila se svým budoucím manželem. Čeněk Junek byl totiž pověřen plným zprovozněním této nové pobočky.
Po půl roce se přestěhovali za prací do Brna. Kromě zaměstnání se Alžběta i nadále věnovala studiu jazyků a také navštěvovala Janáčkovu hudební školu, kde ji učil Leoš Janáček. Po odstěhování do Prahy, kde složila úspěšně zkoušku z angličtiny, začala uvažovat o vycestování do zahraničí. Koneckonců to byl její veliký sen. Odjela do Francie, odkud chtěla pokračovat na Cejlon. Bohužel neprošla přes španělské celníky. Nevyšla jí ani druhá možnost, a to plout na britské lodi. Nedostala potřebné vízum.
Start kariéry
Mezitím dorazil do Paříže i Čeněk. Přijel se podívat na tamní autosalon. Tou dobou měl za sebou již několik závodů. Svým nadšením pro věc nakazil i Alžbětu. V autosalonu pak oba zaujal model Bugatti T30. Tato značka aut jim pak dopomohla k řadě úžasných vítězství. Po návratu do Prahy byla Alžběta tak nadšená, že se potají zapsala do autoškoly, kterou samozřejmě udělala na výbornou. Přestože ho zprvu odmítala, v roce 1922 se konala svatba. Kromě příjmení si změnila i křestní jméno. Alžběta se v cizích jazycích překládá jako Elisabeth a zkracuje se jako Eli či Eliza, jak ji často oslovovali. Z toho pak vznikla česká Eliška.
Svatební cesta se nesla v duchu příprav na závod Karlovy Vary–Mariánské Lázně. Jelikož Junek havaroval se svým původním vozem Mercedes-Benz, pořídili si vysněné Bugatti T30, které nechali předělat na závodní auto. První samostatný závod absolvovala Eliška na trati Lochotín–Tremošná a vyhrála. V roce 1926 dokonce porazila i Čeňka, a to přitom startoval ve výkonnějším stroji. O něco později skončila na druhém místě ve švýcarském horském průsmyku Klausenpass. Tento závod by se dal označit za nejnáročnější.
Tragická nehoda
Radost ze čtvrtého místa v Grand Prix, ke kterému jí v novinách poblahopřál Eduard Bass, a absolutně největší úspěch v závodě Targa Florio, který se konal na Sicílii, zhatila tragická událost. 15. července 1928 se její manžel účastnil Velké ceny Německa. Kvůli změklému asfaltu dostal jeho vůz smyk a stal se neovladatelným. Čeněk byl vymrštěn ze sedadla a hlavou narazil do skály. Prorazil si lebku.
Elišku smrt milovaného manžela velmi zasáhla, a proto se rozhodla ukončit svou slibně rozjetou kariéru závodnice. Konečně uskutečnila dlouho plánovanou cestu na Cejlon, ke které jí dopomohl samotný majitel automobilky Bugatti. Po roce 1933 začala pracovat jako vedoucí prodejního úseku pneumatik společnosti Baťa. Po válce se provdala za motoristického novináře Ladislava Kháse. Zemřela v roce 1994 ve věku 93 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Eliška Junková
Kniha Eliška Junková vlastní rukou, Vladimír Junek
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
