Historie koled: Církev je zakazovala kvůli pohanským kořenům, ubránil je až František z Assisi

Církev v minulosti považovala koledy za nebezpečné, proto se je snažila ze všech sil potlačit. Kvůli tomu se začaly zpívat pouze o Vánocích.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatý Štěpán: Druhý svátek vánoční se nesl ve znamení bujarých oslav, i sloužící se mohli cítit jako páni

Koledy a pohané

Ačkoli má mnoho koled světskou povahu, považujeme je za ryze křesťanské, protože si zejména jejich zpěv spojujeme s Vánoci. Navíc žádné jiné náboženství nemá tolik populárních písní, které zná opravdu široká veřejnost. Kořeny koled však musíme hledat v pohanství, kde byl oblíbený sborový zpěv. Právě tam vznikly tolik známé melodie. Křesťanům se to samozřejmě nelíbilo, a tak se je ve čtvrtém století pokusili přepsat a vytvořit vlastní verze.

Moc se ale neuchytily. Hlavním problémem bylo, že se psaly latinsky. Navíc to nebyly žádné písničky, ale spíše malé přednášky o církevní nauce v hudební formě. Takže docela nuda. K tomu se vázaly i návštěvy kostela. Kdo chtěl zajít na mši, musel počítat s tím, že i ona byla vedena v latině.

Mohlo by Vás zajímat:

Vánoční zázrak na frontě: Vojáci na den přerušili jatka a začali zpívat koledy

Vánoce pod dohledem Františka z Assisi

Až František z Assisi udělal z Vánoc pořádnou oslavu. Vymyslel stavění betlémů a průvody. Navíc umožnil lidem zpívat koledy v jejich rodném jazyce. Církev z toho sice nebyla nadšená, ale nakonec se podvolila. Lidé začali koledy zpívat i mimo kostel a předávali si je z generace na generaci. To znamená, že když si můžeme dnes zazpívat svou oblíbenou koledu, měli bychom poděkovat právě Františkovi.

Ve dvanáctém století se u koled ještě tančilo, pohybová složka však byla časem upozaděna. Jejich text se však začal zapisovat až v šestnáctém století.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivá vánoční kočka Jólakötturinn: Prý sežere zaživa každého, kdo nemá pod stromkem nové oblečení

Nebezpečné koledování

S koledami jde ruku v ruce koledování. Ve středověku se před domy šlechticů shlukovali prostí lidé. Za to dostali horký, kořeněný nápoj. Později však rolníky vystřídali hlasití opilci dožadující se jídla a pití. Zašlo to až tak daleko, že si v osmnáctém století zámožní lidé raději najímali vojáky, aby jim ochránili majetek.

Vánoce nevoněly ani puritánům. Stále v nich viděli pozůstatek pohanských oslav. A to bylo třeba vymýtit. Navíc co bylo zbožného na tom, že se člověk opil a vrávoral pak domů. Božího království šlo přece dosáhnout pouze odříkáním a naprostou tělesnou čistotou...

Mohlo by Vás zajímat:

Zakázané Vánoce: Co přimělo puritány zrušit v 17. století nejkrásnější svátky roku?

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Koleda

Grunge.com: The Bizarre History Of Caroling