Facebook
Instagram
Západoslovanský národ Kašubů byl ve svých zvycích velmi unikátní. Ještě třeba před sto lety nebylo nezvyklé, když budoucí nevěsty zametaly kolem domu nahé. A víte, proč sice věřili, že o Vánocích mohou zvířata mluvit, ale raději je neposlouchali?
Kašubsko je území v Polsku a nachází se na pobřeží Baltského moře. Kupříkladu na Velký pátek, ještě než vyšlo slunce, zde budoucí nevěsty zametaly okolo chalup zcela nahé. Následující den se prý připravoval pokrm z vran, které nachytaly děti. Den před svatebním obřadem se v domě nevěsty rozbíjelo sklo. Mělo to přinést štěstí. Lidé tyto zvyky a pověry udržovali při životě ještě před sto lety, postupem času se na to pomalu zapomnělo. Pojďme si připomenout, čím vším se Kašubové řídili.
Magická ochrana novorozence
Pokud měla rodička předčasné kontrakce, rodina vyhledala černou kočku, které pak vyřízli srdce. To se vložilo do hliněné nádoby a zavěsilo nad krb. Díky tomu prý čarodějnice ztratila nad člověkem moc. Jak srdce postupně vysychalo, ničilo to i zlovolnou čarodějku...
Když se dítě narodilo se znaménkem, mělo se pokropit matčinou krví. Částečným osvobozením od všeho zlého byl také křest.
Vánoce u Kašubů
Nejdůležitější tradice se u Kašubů pojí s Vánocemi. V té době navštěvovaly stavení malé skupinky lidí v kostýmech, kteří po domech běhali a křičeli. Bylo možné setkat se s medvědem, čápem, koněm, beranem, ale také s čertem, dědečkem a smrtkou. Návštěvníci pak začali členy domácností škádlit, kupříkladu rozsypáním sazí na podlahu. Děti byly dotazovány na znalost modliteb. Kdo znal odpověď, dostal oříšky nebo sladkosti. Ovšem ten, kdo nevěděl nic, dostal výprask holí.
Jakmile návštěva odešla, hospodář požehnal svému domu a nakrmil dobytek. Na některých místech již čekali za dveřmi koledníci a svolávali lidi k betlémům, aby si s nimi zazpívali koledy. Děti zase netrpělivě vyhlížely “Gwiozdóru”. Ta jim totiž přinášela dárky.
Mluvící zvířata u Kašubů
S Vánocemi se u Kašubů pojí ještě jedna legenda. Prý se věřilo, že o půlnoci mohou domácí zvířata začít promlouvat lidským hlasem. Nebylo však dovoleno je poslouchat, nedopadlo by to dobře. Jeden sedlák si to chtěl ověřit, a tak se schoval do chléva. O půlnoci promluvil vůl, že za tři dny potáhne rakev se svým pánem, a tak se i stalo.
O Velikonocích se zase pomáhalo všem, kteří trpěli kožními problémy. Koupel v potoce měla napomoci rekonvalescenci. Aby to fungovalo, nesměl člověk s nikým po cestě tam a zpět promluvit.
Den matek ve světě: Víte, jaké tradice dodržují v Indii, Japonsku nebo Mexiku?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Kašubsko
Ciekawostkihistoryczne.pl: Kaszubskie wierzenia i przesądy
