Mokré chůvy: V Americe byly kojné otrokyně, v Anglii si vydělaly víc než dělníci

Mokré chůvy: V Americe byly kojné otrokyně, v Anglii si vydělaly víc než dělníci
Zdroj: Wikimedia Commons/Victor Adam, CC0

Mokrá chůva je vlastně kojná, tedy žena, která kromě vlastního dítěte kojí i dítě jiné matky. Tato praktika se hojně využívala i v Evropě, kojnou měl třeba francouzský král Ludvík XIV. Ne vždy to ale bylo jednoduché povolání.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 15. 04. 2022 11:00

Zmínku o mokrých chůvách bychom našli již v Bibli. Například Mojžíš měl hebrejskou kojnou. V případě otrokyň byla ale situace poněkud jiná. Ty byly k této intimní práci nuceny, častokrát na úkor vlastního potomka.

Kojení nebylo prostě “in”

Spousta amerických žen z vyšší třídy se rozhodla nekojit proto, že se jim to zdálo nemoderní. Hlavně se obávaly, aby je to neomezovalo v módním oblékání. A tak tato úloha připadla na kojné, otrokyně, které musely nejprve nakrmit panské miminko. A až pak své vlastní.

Jakmile otrokyně porodila, byla přiřazena do nějaké bohaté rodiny, kde se měla ujmout výživy malého dítěte. Těmto otrokyním se pak začalo říkat “mokré” chůvy. Měly dvakrát tolik práce - musely se věnovat svým běžným úkolům i kojení. Jak poznamenává historička Marissa Johnson, šlo o traumatizující záležitost - otrokyně musela krmit dítě svého utlačovatele. O nerovném postavení žen z nejnižší a bohaté třídy už ani nemluvě.

Kojící otrokyně

S otrokyněmi, které zrovna kojily, se zacházelo poněkud jinak. Měly alespoň trochu více pohodlí a snadný přístup ke svým pánům. Poměrně blízký vztah měly i s malými dětmi. Jelikož je krmily právě ony, měli k nim kojenci daleko blíže než k vlastním matkám. Tento stav však netrval dlouho, neboť když dítě vyrostlo, byl mezi ním a mokrou chůvou vztah přetrhán. Žena se tak opět ocitla na nejnižší společenské příčce a byla jen pouhou otrokyní.

V mnoha případech musely děti kojit až do jejich dvou let. Během toho se je snažili jejích majitelé oklamat tvrzením, že se jim dostává privilegia kojit bílé dítě. S koncem otroctví tato praktika ale nevymizela, spousta žen i nadále pracovala pro rodiny, které potřebovaly mokrou chůvu, jen již nebyly se zaměstnavateli v otrockém, ale v pracovním vztahu.

Mokré chůvy v Evropě

Starý kontinent znal mokré chůvy také, ale mělo to trošku jinou funkci a prestiž. Třeba v Anglii si vydělaly v 18. století víc než průměrný dělník. Často šlo o svobodné matky. Někdy ale tato práce šla ruku v ruce se zanedbáváním vlastního dítěte, které pak trpělo podvýživou.

Ve Francii prý bylo v 18. století až 90 % dětí krmeno mokrou chůvou. Nízké mzdy a vysoké nájmy hnaly ženy hned po porodu do práce, tudíž pro ně bylo výhodnější poslat děti někam, kde se o ně postarají a nakojí je. I za cenu toho, že čím víc dětí "obstarávaly" mokré chůvy, tím víc klesala úroveň péče. Mimochodem, svou kojnou měl i král Ludvík XIV.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Wet nurse 

Historyofyesterday.com: The complicated history of wet nursing and black breastfeeding

Režisérka Výměny manželek prozradila detaily ze zákulisí i astronomický honorář účinkujících

Režisérka Výměny manželek prozradila detaily ze zákulisí i astronomický honorář účinkujících

Související články

Další články