Mléko jako jed: Kvůli odpadu z lihovarů zemřelo v 19. století přes 8000 kojenců

V květnu 1858 vyšel v novinách Frank Leslie’s Illustrated Newspaper skandální článek odhalující pozadí výrobu mléka z pomyjí, které produkovala skupina lihovarů v New Yorku. Nic netušícím lidem distribuovali doslova tekutý jed. I proto byl tón článku mimořádně ostrý: „Pro vrahy máme provaz a šibenici. Na lupiče zase čeká vězení. Co máme ale přichystáno pro ty, jenž vraždí naše děti po tisících? Zřejmě nic. Jsou to licencovaní obchodníci, proti kterým vláda nemůže, nebo nechce zasahovat."

Mohlo by Vás zajímat:

Žena rodící králíky: Největší lékařský skandál 18. století pobláznil i krále Jiřího I.

Mléko z pomyjí

Pomyje patří mezi nejznámější a nejpoužívanější krmivo pro prasata. Většinou jde o zbytky jídel z restaurací a jídelen, anebo od stolu farmářů. V Americe se ale před téměř 200 lety tento “eintopf” začal podávat dojnicím. A co obsahoval? Zbytky obilí destilovaného v páře. Krávy po něm produkovaly nekvalitní a namodralé mléko.

Aby tekutina vypadala alespoň trochu “normálně”, přidávaly se do ní vejce, křída, mouka, voda, melasa a další látky. A aby toho nebylo málo, tento stoprocentní podvrh získal označení “poctivé mléko z venkova”.

Mohlo by Vás zajímat:

Největší volební skandály historie aneb Proč všichni hlasovali pro Benita Mussoliniho?

Vysoká úmrtnost kojenců

O celou kauzu se začal zajímat i list New York Times, jeho reportéři zjišťovali, proč tomuto případu nevěnovaly pozornost úřady. Kvůli otrávenému mléku totiž mělo zemřít až 8000 kojenců. Záhy se ukázalo, že New York nebyl jediným postiženým městem. Na mléko z pomyjí měly umírat i děti z Bostonu, Chicaga a San Francisca. Teprve až veřejné odhalení celého byznysu, který hazardoval s lidským zdravím, donutilo lihovary ukončit v mlékárnách výrobu kontaminovaného mléka.

Jak se však později zjistilo, v ohrožení nebyli jen lidé, ale i zvířata. Dojnice totiž musely čelit vskutku hrůzostrašným podmínkám. Všechny stáje jimi byly nacpány doslova k prasknutí. Žily ve vlastních výkalech a čelily otravným mouchám, vředům a různým nemocem. Z nekvalitní potravy jim také často hnily zuby. Některé dojnice se navíc musely před dojením zvedat popruhy, neboť samy nebyly schopné vstát ze země.

Mohlo by Vás zajímat:

Slavný skandál viktoriánské Anglie: Neobvyklý případ transvestitů Fanny a Stelly

Mléčný skandál pod kobercem

“Oficiálního” vyšetřování se ujal radní Michael Tuomey, který však byl vehementním zastáncem lihovarů. Celé šetření vedl takovým způsobem, aby zesměšnil všechny kritiky. Přestože byly palírny následně zproštěné viny, v roce 1862 začal platit zákon o bezpečných potravinách. Tuomey se sice snažil nové nařízení zablokovat, ale naštěstí neuspěl.

Pošramocenu pověst mléka pak napravoval sociální reformátor Robert Milham Hartley. Ten chtěl svými esejemi přetékajícími biblickými odkazy přesvědčit lidi o výhodách jeho konzumace. Může prý pomoci zmírnit “společenské” hříchy, chudobu a přílišné popíjení alkoholu...

Mohlo by Vás zajímat:

Největší kasařský skandál první republiky: Banda patnácti drzých lupičů terorizovala celou Prahu

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Swill milk scandal 

Smithsonianmag.com: The Suprising Intolerant History Of Milk