Facebook
Instagram
Různé metody mučení jsou bohužel praktikovány po celém světě i v současnosti. Mezi nejhorší patří takzvané bílé mučení. Jde v něm o to, že je vězeň umístěn v místnosti s bílými zdmi, což vede ke smyslové deprivaci, ztrátě paměti a totálnímu zlomení.
Ve věznici Evin v íránském Teheránu bychom našli širokou škálu vězňů. Jsou tam aktivisté, umělci, spisovatelé i intelektuálové. Ti všichni jsou vystaveni zneužívání a mučení. Podle Amnesty International se však mezi zdmi zařízení děje ještě něco mnohem děsuplnějšího. Třeba mučící metoda s názvem white room, která spočívá v extrémní formě samovazby. Vězně má donutit k tomu, aby podepsali přiznání či poskytli vyšetřovatelům důležité informace. Celý proces často končí tím, že je v člověku zlomena jakákoli vůle k odporu.
Co je bílé mučení
Jak tedy white room vypadá v praxi? Celá místnost, kde má vězeň přebývat, je bílá - stěny, podlaha, postel, osvětlení, a dokonce i jídlo. Podává se bílá rýže bez jakéhokoliv koření, to má nebožáka zbavit schopnosti vnímat vůni a chuť. Světla jsou navíc umístěna tak, aby se zabránilo vrhání stínu.
Samozřejmostí je i zvukotěsnost, dovnitř nesmí proniknout ani hlásek. Zpočátku se může zdát, že to není až tak strašné, později však vězeň začne pociťovat nežádoucí účinky. Ty se mohou přetvořit v trvalé a značně destruktivní zdravotní problémy.
Studie senzorické deprivace
Jako první se na profesionální úrovni začal o senzorickou deprivaci zajímat kanadský psycholog Donald Hebb. Nejprve experimentoval na krysách, díky čemuž získal grant a možnost oslovit dobrovolníky. Ti se rekrutovali hlavně z řad vysokoškoláků. Za jeden den studie obdržel každý z nich dvacet dolarů.
Testovací subjekty byly umístěny do jednotlivých místností a zbaveny smyslů. Všichni měli neprůhledné brýle, sluchátka a rukavice, co je "připravilo" o zrak, sluch a hmat. Studie měla původně trvat šest týdnů, někteří ale vydrželi jen pár dnů. Nejvíce jim vadila skutečnost, že se nemohli na nic soustředit, ani nad ničím přemýšlet. Po opuštění svých místností byli podrobeni kognitivnímu testu, který ukázal, že jsou dočasně mentálně postiženi.
White room na vlastní kůži
Amir Fakhravar byl vězněm v Evinu a mučení white room se nevyhnul. Své zážitky pak popsal pro stanici CNN: „Všechno bylo bílé. Nonstop, 24 hodin denně. Když jsem potřeboval na záchod, hodili mi bílý toaletní papír, pak mne odvedla stráž s vypolstrovanými podrážkami na botách, nesměl jsem slyšet jejich kroky. Když mne propustili, cítil jsem, že nejsem normální.” Amir vydržel v izolaci osm měsíců. Během toho zapomněl tváře svých rodičů.
„Je to horší než bití. Počkají si, až vás zlomí, a pak z vás vytáhnou vše, co chtějí,” popsal bílé mučení další vězeň. Člověk je od přírody společenský tvor, izolaci proto zvládá velmi špatně. Spousta lidí se ještě dlouho potýká s úzkostnými stavy. Někteří se jich už nikdy nezbaví.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: White room
Grunge.com: The history of white torture as a punishment method
