Zajímavosti o kremaci: Proč musí silikony pryč a jaké nebezpečí představuje kardiostimulátor?

Kremace, jak ji známe dnes, byla uvedena v provoz zhruba před 150 lety. Chorvatský profesor Lodovico Brunetti tehdy představil speciálně navrženou pec na spalování těl mrtvých. O tři roky později vzniklo v Americe první oficiální krematorium.

Mohlo by Vás zajímat:

„Kremace? Důstojnější řešení než nechat pejska na veterině. Odsud putuje do odpadu,“ říká majitel krematoria mazlíčků

První krok kremace

Nejdůležitější je identifikace zemřelého. Tu provede lékař, obyčejně za asistence pozůstalého. Následně je mrtvole přidělen kovový štítek, tedy za předpokladu, že není hledaným zločincem. Zaměstnanci krematoria poté tělo omyjí a nabalzamují, ale to jen v tom případě, kdy má dojít k veřejnému poslednímu rozloučení.

Mohlo by Vás zajímat:

TOP 3 nejpodivnější zvyky na pohřbech: Striptérky, korálky z mrtvol a bizarní rakve

Příprava těla na kremaci

Dalším krokem je příprava těla na kremaci - odstraní se všechny šperky, protézy, brýle a další odnímatelné příslušenství. Pryč také musí kupříkladu silikony, ty by totiž mohly během kremace způsobit pěknou paseku. V těle se ponechají jen umělé klouby a šrouby.

Časovanou bombou je kardiostimulátor. Podle Cambridge-news.co.uk by mohl výbuch kardiostimulátoru během žehu nadzvednout dvacetitunový kremační stroj do výšky 20 centimetrů. Journal of the Royal Society of Medicine zmiňuje incident z roku 1976, kdy kardiostimulátor 70letého muže způsobil pět výbuchů a jeden z nich vytvořil ve zdi pece centimetr hlubokou díru.

Mohlo by Vás zajímat:

Pohřbení zaživa je hrozná smrt: Poznávacím znamením jsou rozdrásané prsty a zkroucené tělo

Jakou rakev vybrat?

Pozůstalí si mohou zakoupit klasickou rakev, nesmí však obsahovat žádný kov. Anebo levnější variantu, která je vyrobena z bambusu, tvrdého, měkkého dřeva či překližky. Kdo si nemůže dovolit ani to, může zvolit i dostatečně velkou lepenkovou krabici.

Samotná kremační komora se rozehřívá na cca 590 stupňů Celsia, poté stoupne teplota až na 980. Jako palivo slouží nafta, zemní plyn anebo propan. Pec je uvnitř obložena ohnivzdornými cihlami. Těžké dveře do komory otevírají zaměstnanci krematoria jen natolik, aby mohli dovnitř zasunout rakev. Nechtějí sebe ani místnost vystavovat nesnesitelnému horku.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní skalní hřbitov Sagada: Budoucí nebožtíci si vyrábějí rakve vlastníma rukama

Co se děje v peci?

Kdybyste pozorovali proces kremace, nečekala by vás pěkná podívaná. Nejprve začne hořet ochlupení, poté praská kůže. Svaly se naposledy napínají, neboť horko způsobuje jejich smrštění. Měkké tkáně se kompletně roztaví. Žeh trvá okolo dvou hodin.

Zaměstnanci poté hráběmi stáhnou popel a zbytky kostí do připravených pytlů. Říká se, že kdybyste tyto ostatky položili na váhu, ukázala by vám takovou hmotnost, jakou jste měli při narození. Urny se poté obyčejně ukládají do země. Někdo ale chce být rozptýlen třeba v přírodě. Ovšem pozor, v některých zemích je to ilegální. Urna tak pak prý může skončit klidně i na skládce...

Zdroje informací:

Grunge.com Here’s What Happens To A Body When It’s Cremated

Galerie Prach jsi a v prach se navrátíš: Zajímavosti o kremaci...

+ 5 fotek + 6 fotek