První poprava na elektrickém křesle se musela provádět dvakrát! Odsouzený trpěl víc, než bylo nutné

První poprava na elektrickém křesle se musela provádět dvakrát! Odsouzený trpěl víc, než bylo nutné
Zdroj: Wikimedia Commons, unknown author, Public domain

Na šestého srpna připadá, na jednu stranu bizarní, ale na druhou jistě také zajímavé výročí, kdy se k popravě poprvé použilo elektrické křeslo. Tu "čest" být první měl vrah William Kemmler, který sekerou ubil svou družku. Možná si myslel, že dostane provaz, místo toho ho čekaly pěkně perné chvilky.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 04. 08. 2023 16:00

Elektrické křeslo je popravčí zařízení, využívající střídavý elektrický proud. Tato metoda je používána téměř výlučně jen ve Spojených státech a je zajímavé, že někteří odsouzenci dají přednost právě tomuto způsobu ukončení jejich života, než aby si dali do těla vpravit smrtící injekci.

Humánnější než oběšení

Když v Americe začali hledat humánnější způsob popravy, než bylo oběšení, přišel inženýr a zubař Alfred P. Southwick s prototypem elektrického křesla. Vznik vynálezu doprovázel také boj mezi Thomasem Alvou Edisonem a Georgem Westinghousem. Říkalo se tomu "válka proudů". Edison se snažil veřejnost přesvědčit o tom, že Westinghousův střídavý proud je nebezpečný.

Průběh popravy na elektrickém křesle

Prvním popraveným na elektrickém křesle byl vrah William Kemmler, a to v roce 1890. Co se ale děje předtím, než odsouzenci začne do těla proudit elektřina? Několik hodin před exekucí může dotyčný napsat dopis na rozloučenou, nebo si zavolat. Rovněž má nárok na poslední jídlo dle vlastního výběru. Poté musí do sprchy, kde se musí umýt a nechat si prohlédnout všechny tělní dutiny, zda v nich nemá schované něco, co by mohlo průběh popravy narušit. Následně se obleče do šatů, dle předpisů dané věznice. Poté jsou oholeny vlasy a nohy v místě dotyku elektrod. Musí si také vzít plenu kvůli možnému pokálení nebo ejakulaci. Ani jedno není žádoucí vidět.

Pak už následuje jen cesta do popravčí místnosti. Vězeň je připoután ke křeslu, na hlavu a nohy jsou mu přiloženy elektrody navlhčené slaným roztokem. Jakmile dá dozorce povel, dojde k samotné popravě. Po třiceti sekundách lékař zjistí, zda srdce popraveného stále bije, pokud ano, proces se opakuje. I přes všechna moderní opatření to není hezký pohled. Vzduchem se šíří pach spáleného masa a kůže, odsouzený také může krvácet z očí a uší, zvracet či nadměrně otékat. Dokonce může dojít k vypadnutí očních bulev.

Kéž by raději použili sekeru

Poté, co jsme si popsali, co se před a během takové popravy děje, se vraťme ještě ke Kemmlerovi. Ostatně právě on je "hlavním hrdinou" výročí první popravy elektrickým křeslem. Logicky proti tomu protestoval. Nikdo nechce být pokusným králíkem. Nikdo však zároveň nepřikládá váhu tomu, co chce odsouzený. Tedy alespoň kdysi ne.

A tak do něho nejprve pustili proud na 17 sekund. Přežil. Kat tak zvýšil výkon generátoru na 2000 voltů, jenomže ten potřeboval trochu času, než se znovu nabije. Během této prodlevy vyplnilo místnost sténání těžce popáleného Kemmlera. Druhý pokus trval minutu. Muži se začalo škvařit maso a z hlavy mu stoupal kouř. Westinghouse později řekl, že měli raději použít sekyru a setnout mu hlavu, bylo by to humánnější. To potvrdil i jeden reportér. Klepal si na čelo se slovy, že to musel být opravdu myslitel ten, kdo řekl, že je to méně brutální nežli oběšení.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: William Kemmler

Wikipedia.org: Elektrické křeslo

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články