Výročí otevření pražského metra: Gustav Husák řekl, že to není zbytečný luxus, a přitom je krásné

Ladislav Rott, pražský obchodník s železem, byl světaznalý muž. Již jako mladík sbíral zkušenosti v Petrohradu, Paříži či Egyptě. Když se v sedmdesátých letech 19. století vrátil do Prahy vést rodinnou firmu, stal se mecenášem kultury a podpořil i obnovení Národního divadla, které zničil rozsáhlý požár. A v roce 1898 představil patrně první návrh na vybudování pražského metra.

Mohlo by Vás zajímat:

Nuselský most slaví 50 let: Zuby si na něm vylámali i nacističtí architekti, dlouho nesl jméno Klementa Gottwalda

Začátky pražského metra

Rottův plán souvisel s probíhajícími pracemi na kanalizaci a asanací Starého města. Navrhoval, aby se rovněž začaly hloubit tunely pro podzemní dráhu. Jedna trasa by byla Karlín-Podolí a na ni by se u Křižovnického pivovaru na Starém Městě napojila linka Malá Strana-Vinohrady. Na realizaci tak náročného projektu ale město nenašlo odvahu.

Inspirací pro tento projekt byla patrně Budapešť. V maďarské metropoli začala podzemka jezdit v roce 1896. Praha si na tu svou musela počkat ještě sedmdesát let. I když se na začátku 20. století objevovaly další návrhy na přesun části městské hromadní dopravy pod zem, ani jeden z nich neuspěl.

Za nejznámější se považuje projekt Vladimíra Lista a Bohumila Belady z roku 1926. Navrhovali čtyři linky a zřejmě vycházeli z pařížského metra, které jezdí od roku 1900 a dnes má 16 linek. Přesto byl návrh na realizaci vysokorychlostní podpovrchové tramvaje v Praze schválen až v roce 1939. Pak došlo k dvěma změnám. Tou první bylo nahrazení tramvaje za podzemní dráhu. A tou druhou to, že za Protektorátu dostaly novostavby z ekonomických důvodů stopku.

Mohlo by Vás zajímat:

První autobusy v Praze: Na Hradčany se jezdilo za 20 haléřů, linku ukončily nehody

Jak vznikalo metro v Praze

Po válce se toho moc nezměnilo. Opět se objevovaly návrhy na vybudování metra v Praze, ale podle webu Metroart Sovětský svaz nedoporučil Československu v následujících 15 letech budovat podzemní dráhu. Země na to prý ještě nebyla hospodářsky dost silná. Zajímavé ale je, že v padesátých letech došlo k vybudování tajné stanice metra na Klárově. Má se ale za to, že šlo o bezpečnostní kryt pro vládu. Dodnes není součástí pražského metra a slouží civilní obraně.

Když se v 60. letech zhoršila v Praze doprava, hlavně v okolí Václavského náměstí, padlo rozhodnutí o převedení tramvají pod zem. A tak se v roce 1966 začalo s výstavbou stanic Hlavní nádraží a muzeum. Jenže již zmiňovaný koncept podzemních tramvají se setkal s kritikou, proto byl projekt za pochodu pozměněn na klasické metro.

Inspirace pocházela, jak jinak, z Moskvy, což znamenalo třeba to, že se stanice jmenovaly třeba Mládežnická, Gottwaldova. Dnes je známe jako Pankrác, respektive Vyšehrad. První úsek pražského metra, mezi stanicemi Sokolovská (Florenc) a Kačerov, byl otevřen 9. 5. 1974 v 9 hodin a 19 minut a celé slavnosti se účastnil také generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák.

Mohlo by Vás zajímat:

Krvavá ostuda českého stavebnictví: Za pád domu v Praze prý mohly kapitalistické hyeny, zemřelo 46 lidí

Otevření pražského metra

Podle Českého rozhlasu je nejstarší stanicí pražského metra Hlavní nádraží. Kvůli tomu, že původně mělo jít o síť podzemních tramvají, ale projekt se za pochodu přebudoval, má jinak řešené nástupiště a vystupuje se zde vpravo. Nejde ovšem o unikát, podobně je na tom i několik novějších stanic.

K Hlavnímu nádraží se vztahuje ještě jedna zajímavost. Trasa mezi touto stanicí a Muzeem je dlouhá pouze 425 metrů a je nejkratší v pražském metru. U Muzea se zase počítalo s tím, že zde budou jezdit čtyři koleje podzemní železnice, proto je dodnes jednou z neprostornějších stanic pražského metra.

„Mně se to velmi líbilo. Není to zbytečný luxus, a přitom je to krásné," řekl poněkud neobratně Gustáv Husák, tehdejší generální tajemník ÚV KSČ, na otevření první trasy pražského metra. Kupodivu chyběl tehdejší prezident Ludvík Svoboda a premiér Lubomír Štrougal. Husák slavnostně přestřihl pásku a podával se k tomu dort ve tvaru metra, který připravil státní podnik Pekárny Michle. Datum 9. května nebylo zvolené náhodně, šlo také o 29. výročí osvobození Prahy Rudou armádou. Mělo jít i o potvrzení dobrých vztahů se Sovětským svazem.

Zdroje informací:

Metroart.cz: Historie

Wikipedia.org: Dějiny metra v Praze, C (linka metra v Praze)

Cesky.radio.cz: Před 50 lety se začala stavět nejstarší stanice pražského metra - Hlavní nádraží

Galerie Pražské metro: Gustav Husák slavnostně přestřihl pásku, stanice se jmenovaly Mládežnická a Gottwaldova

+ 1 fotka + 2 fotky