Výročí otevření pražského metra: Gustav Husák řekl, že to není zbytečný luxus, a přitom je krásné

Historie pražského metra: Nejstarší stanicí je Hlavní nádraží
Zdroj: Wikimedia Commons/Jklamo, CC BY-SA 2.5
Ladislav Rott představil v roce 1898 první návrh, který by vedl dopravu podzemím Prahy. Zde je jeho dopis Městské radě královského hlavního města PrahyProvoz pražského metra začal až v roce 1974 těmito ruskými soupravami Ečs. Měly jen tři vozy.Otevření první linky pražského metra se 9. května 1974 zúčastnil také generální tajemník ÚV KSČ Gustav Husák, který slavnostně přestřihl pásku.V době otevření pražského metra se některé stanice jmenovaly jinak než dnes. Třeba místo Pankráce se jezdilo na Mládežnickou a Vyšehrad se jmenoval Gottwaldova.+ 1 fotka+ 2 fotky

Nejstarší linka pražského metra je označena písmenem C a v provozu je od 9. května 1974. Historie podzemní dopravy v hlavním městě je ale o desítky let starší. Mluvilo se o ní již na konci 19. století.

Imrich Rešeta
Imrich Rešeta 09. 05. 2023 16:30

Ladislav Rott, pražský obchodník s železem, byl světaznalý muž. Již jako mladík sbíral zkušenosti v Petrohradu, Paříži či Egyptě. Když se v sedmdesátých letech 19. století vrátil do Prahy vést rodinnou firmu, stal se mecenášem kultury a podpořil i obnovení Národního divadla, které zničil rozsáhlý požár. A v roce 1898 představil patrně první návrh na vybudování pražského metra.

Začátky pražského metra

Rottův plán souvisel s probíhajícími pracemi na kanalizaci a asanací Starého města. Navrhoval, aby se rovněž začaly hloubit tunely pro podzemní dráhu. Jedna trasa by byla Karlín-Podolí a na ni by se u Křižovnického pivovaru na Starém Městě napojila linka Malá Strana-Vinohrady. Na realizaci tak náročného projektu ale město nenašlo odvahu.

Inspirací pro tento projekt byla patrně Budapešť. V maďarské metropoli začala podzemka jezdit v roce 1896. Praha si na tu svou musela počkat ještě sedmdesát let. I když se na začátku 20. století objevovaly další návrhy na přesun části městské hromadní dopravy pod zem, ani jeden z nich neuspěl.

Za nejznámější se považuje projekt Vladimíra Lista a Bohumila Belady z roku 1926. Navrhovali čtyři linky a zřejmě vycházeli z pařížského metra, které jezdí od roku 1900 a dnes má 16 linek. Přesto byl návrh na realizaci vysokorychlostní podpovrchové tramvaje v Praze schválen až v roce 1939. Pak došlo k dvěma změnám. Tou první bylo nahrazení tramvaje za podzemní dráhu. A tou druhou to, že za Protektorátu dostaly novostavby z ekonomických důvodů stopku.

Jak vznikalo metro v Praze

Po válce se toho moc nezměnilo. Opět se objevovaly návrhy na vybudování metra v Praze, ale podle webu Metroart Sovětský svaz nedoporučil Československu v následujících 15 letech budovat podzemní dráhu. Země na to prý ještě nebyla hospodářsky dost silná. Zajímavé ale je, že v padesátých letech došlo k vybudování tajné stanice metra na Klárově. Má se ale za to, že šlo o bezpečnostní kryt pro vládu. Dodnes není součástí pražského metra a slouží civilní obraně.

Když se v 60. letech zhoršila v Praze doprava, hlavně v okolí Václavského náměstí, padlo rozhodnutí o převedení tramvají pod zem. A tak se v roce 1966 začalo s výstavbou stanic Hlavní nádraží a muzeum. Jenže již zmiňovaný koncept podzemních tramvají se setkal s kritikou, proto byl projekt za pochodu pozměněn na klasické metro.

Inspirace pocházela, jak jinak, z Moskvy, což znamenalo třeba to, že se stanice jmenovaly třeba Mládežnická, Gottwaldova. Dnes je známe jako Pankrác, respektive Vyšehrad. První úsek pražského metra, mezi stanicemi Sokolovská (Florenc) a Kačerov, byl otevřen 9. 5. 1974 v 9 hodin a 19 minut a celé slavnosti se účastnil také generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák.

Otevření pražského metra

Podle Českého rozhlasu je nejstarší stanicí pražského metra Hlavní nádraží. Kvůli tomu, že původně mělo jít o síť podzemních tramvají, ale projekt se za pochodu přebudoval, má jinak řešené nástupiště a vystupuje se zde vpravo. Nejde ovšem o unikát, podobně je na tom i několik novějších stanic.

K Hlavnímu nádraží se vztahuje ještě jedna zajímavost. Trasa mezi touto stanicí a Muzeem je dlouhá pouze 425 metrů a je nejkratší v pražském metru. U Muzea se zase počítalo s tím, že zde budou jezdit čtyři koleje podzemní železnice, proto je dodnes jednou z neprostornějších stanic pražského metra.

Mně se to velmi líbilo. Není to zbytečný luxus, a přitom je to krásné," řekl poněkud neobratně Gustáv Husák, tehdejší generální tajemník ÚV KSČ, na otevření první trasy pražského metra. Kupodivu chyběl tehdejší prezident Ludvík Svoboda a premiér Lubomír Štrougal. Husák slavnostně přestřihl pásku a podával se k tomu dort ve tvaru metra, který připravil státní podnik Pekárny Michle. Datum 9. května nebylo zvolené náhodně, šlo také o 29. výročí osvobození Prahy Rudou armádou. Mělo jít i o potvrzení dobrých vztahů se Sovětským svazem.

Zdroje informací:

Metroart.cz: Historie

Wikipedia.org: Dějiny metra v Praze, C (linka metra v Praze)

Cesky.radio.cz: Před 50 lety se začala stavět nejstarší stanice pražského metra - Hlavní nádraží

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články