Jitka (42): Kamarádka svého manžela neustále ponižovala, protože nebyl dost šikovný. Já v něm ale viděla něco jiného

Příběhy o životě: Kamarádka svého manžela neustále ponižovala, protože nebyl dost šikovný. Já v něm ale viděla něco jiného
Zdroj: vygenerováno pomocí AI

Jitka dlouho nechápala, proč její kamarádka Kamila neustále ponižuje svého manžela Artura. Vyčítala mu, že není dost šikovný a nedokáže doma nic opravit. Jitka v něm ale viděla citlivého a vzdělaného muže, kterého si Kamila vůbec nevážila. Když se s Arturem začala častěji potkávat v práci, jejich vztah postupně nabral nečekaný směr.

Jana Jánská
Jana Jánská 28. 10. 2026 20:00

Moje kamarádka Kamila si svého manžela Artura nikdy pořádně nevážila. Neustále mu vyčítala, že není dost šikovný a nezvládne doma nic opravit. Já v něm ale viděla něco úplně jiného. Postupně jsme se sblížili a já pochopila, že právě takového muže jsem celý život hledala.

Seděla jsem u kuchyňského stolu své kamarádky Kamily a už poněkolikáté poslouchala její stížnosti na manžela. Artur seděl naproti nám, mlčel a jen bezmocně klopil oči k zemi. Kamila mu právě vyčítala, že nedokáže opravit ani obyčejný kapající kohoutek.

„K čemu mi takový chlap vlastně je? Když potřebuju něco opravit, stejně musím někoho zavolat,“ prohlásila pohrdavě.

Artur se ani nepokusil bránit. Bylo mi ho líto. Sama jsem měla za sebou rozvod a moc dobře jsem věděla, jaké to je žít s člověkem, který na vás neustále hledá chyby.

Artur pracoval jako archivář v místním muzeu. Byl vzdělaný, citlivý a dokázal celé hodiny poutavě vyprávět o historii. Kamila však jeho práci považovala za zbytečnou. Podle ní měl správný muž umět především zacházet s vrtačkou a kladivem.

S manželem kamarádky jsme si začali rozumět

Pracovala jsem v domě kultury, který s místním muzeem pravidelně spolupracoval. S Arturem jsme se proto občas potkávali i pracovně. Postupně za mnou začal chodit častěji. Nejdříve jsme řešili společné akce a výstavy, ale časem jsme si začali povídat i o osobních věcech.

Jednou se mi svěřil, že má pocit, že jako manžel úplně selhal.

„Kamila má asi pravdu. Jsem k ničemu. Ani tu pitomou skříň nedokážu pořádně smontovat,“ povzdechl si.

„Arture, to přece není pravda. Jsi chytrý, laskavý člověk a rozumíš věcem, o kterých ostatní nemají ani tušení. To, že neumíš položit dlažbu, z tebe nedělá špatného chlapa,“ odpověděla jsem.

Můj bývalý manžel dokázal opravit téměř všechno, co se doma rozbilo. Jenže když jsem potřebovala obejmout nebo si s ním promluvit, nikdy na mě neměl čas. Dobře jsem proto věděla, že šikovné ruce ještě nezaručují šťastné manželství.

Artur při našich rozhovorech postupně pookřál. Začal se víc usmívat a já se přistihla, že se na každé další setkání těším. Ani nevím, kdy přesně se z našeho přátelství stalo něco hlubšího. Najednou mi bylo jasné, že jsem se do manžela své kamarádky zamilovala.

Kamila svého muže ponížila před cizím chlapem

Situace se vyhrotila, když se Kamila rozhodla pro rekonstrukci domu. Najala si mladého řemeslníka Sebastiana, kterého od první chvíle vychvalovala do nebes.

„Vidíš, Arture? Takhle vypadá pořádný chlap. Ten si se vším poradí a nemusím mu desetkrát vysvětlovat, co má dělat,“ prohlásila před ním jednoho dne.

Artur se snažil při opravách alespoň pomáhat, ale Kamila ho nakonec odbyla, ať raději odejde do pokoje a nepřekáží skutečnému muži.

Ten večer zazvonil u mých dveří. Když jsem otevřela, okamžitě jsem poznala, že se něco stalo. Měl zarudlé oči a vypadal naprosto zničeně.

„Už to nedokážu snášet, Jitko. Ať udělám cokoliv, nikdy to není dost dobré,“ řekl a rozplakal se.

Objala jsem ho a nechala ho vypovídat. Bylo mi strašně líto, jak s ním Kamila zachází. Zároveň jsem ale cítila vztek. Nechápala jsem, proč si vzala člověka, kterým tolik pohrdá.

„Nemusíš takhle žít. Zasloužíš si někoho, kdo tě bude mít rád takového, jaký jsi,“ řekla jsem mu.

Chvíli mlčel a pak mě vzal za ruku.

„Já už se tam nechci vracet. Jediné místo, kde se cítím opravdu dobře, je tady s tebou,“ zašeptal.

V tu chvíli jsem pochopila, že už nechceme dál předstírat, že jsme jen přátelé.

Kamarádka mě obvinila, že jsem jí ukradla manžela

Artur se rozhodl od Kamily odejít. Nebylo to pro něj jednoduché, přece jen spolu prožili několik let. Nakonec ale usoudil, že už nechce zůstávat ve vztahu, ve kterém se cítí méněcenný.

O dva týdny později jsem na něj čekala v autě před jejich domem. Šel si sbalit své věci a já doufala, že všechno proběhne v klidu. Jenže Kamila jeho odchod nesla mnohem hůř, než jsme čekali.

Vyběhla za ním na ulici a začala křičet. Když mě uviděla za volantem, okamžitě zamířila ke mně.

„Tak ty jsi ta mrcha, která mi ničí manželství? Vlastní kamarádka! Ukradla jsi mi chlapa!“ ječela a bušila na okénko auta.

Věděla jsem, že má právo se na mě zlobit. Přesto jsem si nemohla odpustit odpověď.

„Kamilo, ty jsi nechtěla manžela, ale řemeslníka zadarmo. Artur má spoustu skvělých vlastností, jenže ty jsi je nikdy nedokázala ocenit. Jestli potřebuješ někoho na opravy, zavolej Sebastianovi. Já chci Artura kvůli tomu, jaký je člověk.“

Kamila na mě ještě chvíli křičela, ale já už se s ní nechtěla hádat. Artur nastoupil do auta a společně jsme odjeli. Bylo mi jasné, že tím naše dlouholeté přátelství definitivně skončilo.

S Arturem jsem konečně našla štěstí

Od té doby uplynulo několik měsíců. Artur se s Kamilou rozvedl a přestěhoval se ke mně. Náš společný život možná není dokonalý, ale já jsem konečně šťastná.

Kohoutek v kuchyni nám občas stále kape a nedávno jsme potřebovali opravit rozbitou zásuvku. Prostě jsme zavolali odborníka a bylo po problému. Nechápu, proč by se měl člověk cítit méněcenný jen proto, že neumí všechno opravit vlastníma rukama.

Mnohem důležitější pro mě je, že se na Artura můžu spolehnout. Dokáže mě vyslechnout, zajímá se o moje starosti a každý den mi dává najevo, že mě má rád. Také on se změnil. Je sebevědomější, v práci se mu daří a z tváře mu konečně zmizel ten smutný výraz, který jsem u něj vídala dřív.

S Kamilou už nejsme v kontaktu. Od společných známých jsem slyšela, že si stále hledá muže, který bude dostatečně šikovný, aby jí doma všechno opravil.

Já už hledat nemusím. V muži, kterého ona považovala za neschopného, jsem totiž našla přesně to, co mi v předchozím manželství tolik chybělo. Lásku, porozumění a vzájemný respekt.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články