
Josef se nemohl dočkat, až bude moct předat životní moudrost synovi u piva. Ale jeho syn žije úplně jiný život a s tátou do hospody chodit nechce. A Josefa to velmi trápí...
Vždycky jsem si představoval, že až bude syn dospělý, půjdeme spolu na pivo. Tak, jak to dělával můj táta se mnou. Sedneme si do hospody, dáme si jedno, možná dvě, a já mu povím pár rad do života. Ne takových těch velkých mouder, spíš obyčejných věcí. Jenže ten moment nikdy nepřišel.
Syn je sporťák
Syn má všechno jinak. Nepije. Nechce. Tvrdí, že alkohol je zlo, že ničí vztahy a zdraví. Já říkám, že to je o míře, že pivo je prostě součást života, ale on jen pokrčí rameny. Chodí běhat, jezdí na kole, dělá jógu. Když přijede na návštěvu, přiveze si vlastní čaj. Cítím se vedle něj jako z jiného světa.
Jednou jsem se snažil navrhnout, že bychom zašli aspoň na oběd. Souhlasil, ale hned dodal, že chce jít do bistra, kde točí nealko pivo. Seděli jsme tam a já měl pocit, že nemám co říct. On mluvil o práci, o běžeckých závodech, a já mu přikyvoval.
Čím víc se snažím, tím víc mám pocit, že ho ztrácím. Když byl malý, sedával mi na klíně a hrál si s mým půllitrem od limonády. Když mi bylo čtyřicet, sliboval jsem si, že až dospěje, budeme jako kámoši. Teď mám šedesát a místo toho sedím v hospodě sám a koukám, jak se kolem mě mění svět.
Budu se muset změnit já
Naposledy přijel, aby mi pomohl s opravou plotu. Donesl jsem mu pivo, jako vždycky. „Tati, já nepiju. Nechci to, díky. Mně to smrdí.“ Ta věta mě bodla víc, než jsem čekal. Pivo jsem schoval a od té doby jsem ho neotevřel.
Nedávno jsme byli na rodinné oslavě. Všichni popíjeli, já taky. Chtěl jsem se uvolnit, nebýt ten napjatý otec, co se snaží být zajímavý. Pak mi někdo podal telefon. Syn nahrával stories z oslavy – jak teta tancuje, jak děti běhají po zahradě. A pak jsem se tam uviděl já s pivem. Napsal k tomu: Každý máme své způsoby, jak zvládat rodinu.
Zamrzlo mi to v hlavě. Neřekl jsem nic, ale ten večer jsem už nepil. Doma jsem vylil všechno, co jsem měl v lednici. Ne proto, že bych se za sebe styděl. Spíš proto, že jsem si uvědomil, že pokud chci mít vztah se svým synem, asi budu muset něco změnit.
Michal (58): Syn se ke mně nastěhoval, abychom ušetřili. Postupně ho ale pohltila zvláštní posedlost
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].



