Facebook
Instagram
Judita se trápí kvůli mamince, která nemá „záklopku“. Popíjí víno už od rána a vůbec se za to nestydí. Nejednou našla Judita mámu spát v křesle u televize.
Moje máma měla víno vždycky ráda, pamatuji si dvojku červeného na stole každý den po večeři. Nyní ale máma pije i dopoledne a večer se často sotva dopajdá do koupelny. Moji kritiku však nebere vůbec vážně.
Měla jsem víno za něco jako kávu nebo čaj
Že máma pije víno, mi vždycky přišlo normální, jako když někdo pije kávu nebo čaj. Myslela jsem si dokonce, že pití vína je doménou každé ženy. Taková libůstka, nad kterou se můžeme potutelně usmát. Se sklenkou vína je hned lépe a dají se vyřešit všechny potíže. Když jsem vyrostla, poznala jsem pravdu.
Je fajn nalít si sklenku po jídle nebo s přáteli. Moje máma už ale bez skleničky nevydrží ani den a to není ani po večeři a už vůbec nesedí s přáteli. Nalije si dvojku vína hned ve čtyři po práci a v sobotu dokonce ještě dopoledne. Nemyslím si, že je to v pořádku a to jsem jí také řekla.
Máma se ale se mnou o svém pití nehodlá bavit. Vynadala mi, že se jí pletu do jejích věcí a vůbec tomu nerozumím. Já ale vidím, že chřadne a má stále oteklejší obličej. Když jsem o víkendu na návštěvě, nacházím mámu spát v pokoji u televize v krkolomné poloze. Jednou jsem ji zastihla, jak jde do koupelny a vráží do nábytku.
Nahrála jsem mamku na mobil
Kamarádka mi poradila, abych mámu nahrála a pak jí video pustila. Povedlo se to moc pěkně, máma tam nesrozumitelně žvatlá a následně padá do postele v oblečení, které si ani nedokáže svléknout. Když máma video druhý den sledovala, byla z toho celá špatná. Moc se mi omlouvala.
Výsledek je ten, že už mě nezve k sobě, vymlouvá se, že jí není dobře. Řekla jsem všechno tátovi, ale ten se po rozvodu o mámu moc nezajímá. Chtěla bych, aby si šla máma s někým promluvit. Dokud ale neuzná, že má problém, nikam ji nedostanu.
Máma už dělá ostudu i na veřejnosti, což je novinka. S vínem se vždycky schovávala pouze doma. Slyšela jsem od její kamarádky, že spolu zašly na večeři a máma se po dvou skleničkách nedokázala udržet na nohou. Špatně artikulovala a křičela na obsluhu. Požádala jsem dotyčnou, aby se pokusila mámě domluvit aspoň ona, když mě neposlouchá.
Zabraly až zdravotní problémy, ale nevím, na jak dlouho
Máma nechtěla nic slyšet ani od své přítelkyně a postupně se izolovala od společnosti. Pak přišel zlom, mámě totiž začalo být zle a skončila v nemocnici. Díky bohu si ji tam nechali dva týdny na pozorování, takže musela chtíc nechtíc přestat popíjet. Zjistilo se, že trpí vzácnou chorobou, jejíž léčba vyžaduje abstinenci.
Když se pak máma vrátila z nemocnice domů, doufala jsem, že začne znovu a lépe. Tedy bez svého vína. Jenže zanedlouho jsem u ní našla vypitou lahev. Teď se nebojím jen toho, že je moje máma alkoholička. Ale taky toho, že se dobrovolně pitím zabíjí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
