Kamila (46): Dcera mi kvůli novému partnerovi vyhrožuje odchodem. Odmítám se ale vzdát vlastního štěstí

Po nehezkém rozvodu jsem zůstala sama s Terezkou. Tehdy jí bylo třináct a rozchod s jejím otcem nesla špatně. Bohužel byla svědkem několika jeho scén, kdy se snažil pro mladou těhotnou přítelkyni urvat co největší kus našeho společného majetku. Dcera to vše zřejmě prožívala jako boj nás dvou proti nespravedlivému světu.

Myslím, že ji to poznamenalo. Před rokem jsem ale poznala Martina. Poprvé od rozvodu mám pocit, že mám vedle sebe někoho, s kým si dokážu představit budoucnost. Jenže Terka ho nemá ráda. Od začátku jí vadilo, jak mluví, jak se směje, že moc nahlas chodí a podobně. Dokud bydlel u sebe a párkrát v týdnu u mě přespal, nějak jsme to zvládali. Teď jsme se ale rozhodli, že se sestěhujeme. A dcera mi oznámila, že pokud to uděláme, odstěhuje se a už mě nechce vidět.

Richard (46): Musím zabojovat o partnerku. Její syn dělá všechno pro to, aby mě vyštval

Odmítla ho od první chvíle

Martin se přitom celou dobu snaží. Když jsme všichni tři doma, drží se zpátky. Jenže Terka dokáže vyvolat konflikt prakticky z ničeho. „Proč si nepřinese svůj hrnek?“ rozčilovala se třeba. Když jsem jí řekla, že si půjčil jeden z deseti, že nechápu, kde je problém, rozbrečela se. Prý ji nemám ráda.

Hodně času nyní tráví také u bývalé tchyně... Ta ji zbožňuje, což je v pořádku, mě ráda nemá. Podle ní jsem rodinu rozbila já, přestože její syn měl už během manželství jinou ženu. Od Terezy jsem se dozvěděla, že jí babička říká: „Počkej, až se tam nastěhuje. Za chvíli budeš ve vlastním pokoji na návštěvě.“ Co k tomu dodat?!

Jana (40): Celý život jsem byla pod vlivem matky. Až díky osudové lásce jsem konečně našla odvahu žít po svém

Postavila mě před jasnou volbu

Když jsem Tereze řekla, že se Martin na podzim nastěhuje, nejdřív křičela a pak se úplně sesypala. „Takže sis vybrala jeho. Vlastní dcera je ti ukradená,“ brečela. Vysvětlovala jsem jí, že nikdo nikoho nevybírá. Že bude vždy má dcera, ale jednou odejde a já nechci zůstat sama. Byt je dost velký, její pokoj samozřejmě zůstane její, jedna toaleta bude výhradně pro ni a také jí nebudeme vůbec chodit na balkon, ať má maximální soukromí.

Jenže ona mě neposlouchala. „Jestli se nastěhuje, jdu k babičce. A ty na mě zapomeň!“ oznámila mi. Za hodinu se uklidnila, objímala mě a tvrdila, že mě jen nechce ztratit. Druhý den začala znovu. Martin už mi dokonce navrhl: „Tak to ještě odložíme, nechci vás dvě rozeštvat.“ Jenže přesně to nechci. Je mi šestačtyřicet a nehodlám dalších deset let čekat, až dcera usoudí, že smím s někým žít.

Simona (45): Dcera využívá toho, že jsme se rozvedli. Začíná mě tím pěkně štvát

Mám pocit, že nemám ustoupit

Tereza studuje, finančně ji podporuji a rozhodně ji nehodlám vyhazovat z domova. Zároveň je jí dvacet. I ona má přítele, vlastní život a často není doma i dvě tři noci. Přesto očekává, že já svůj osobní život přizpůsobím jejímu.

Je pravda, že byla vždycky citlivější a své emoce prožívala hodně intenzivně a rozvod všemu pochopitelně nepomohl... Martin se má stěhovat za měsíc, oba se těšíme i bojíme. Co když dcera odejde k babičce a vyškrtne mě ze života? Nechci o ni přijít, ale také jí nechci podřídit svou budoucnost.

Jana (44): Dcery mě citově vydírají kvůli novému příteli. Já chci ale konečně žít

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].