Karel (42): Manželčin restart skončil jako vždycky. Po měsíci cvičení už zase leží na gauči

Jsem s Věrou patnáct let a zažil jsem snad desetkrát, že moje manželka začínala sportovat. Je to typický ledňáček. V lednu začne a koncem ledna se sportem končí. Miluji tu její odhodlanost a baví mě její pravá povaha.

Zdena (62): Z přítele jsem vykřesala chlapa snů. Po šedesátce mě ale odepsal jako staré zboží

Léto vždy ukáže, kdo se válí na pohovce

Celá rodina jsme sportovně založená. Až na manželku. Ale ta se snaží s námi držet krok. Je to pro ni složité. Máme dva pubertální kluky a ti milují jízdu na kole nebo chůzi v horách. Jenže mužská část naší rodiny zvládne ujet na kole i sto kilometrů za den, což je pro manželku vzdálenost nepřijatelná. A tak vymýšlíme trasy, kde po patnácti kilometrech necháme Věru v restauraci, my kluci si objedeme nějaké kolečko a vyzvedneme mamku.

Takže manželka ujede třicet kilometrů za den a je hotová. Večer padne do postele a tvrdě usne. Je na mně, abych klukům připravil večeři. Nevadí mi to, jsem rád, že se Věra s námi snaží držet krok. Vlastně ji obdivuji. Vím, že by nejraději trávila dovolené někde na lehátku na pláži. Ale to nás nebaví, a tak se nám podřizuje. Vyspí se a druhý den zase sedí na kole. Chůze v horách je snad ještě horší.

Valentýna (26): Přítel mě nechal doma a šel slavit s kamarádkou. Došlo mi, že pro něj nejsem důležitá

Nejhorší zážitek jsem zažil na horách

„Tak jdeme, ať to mám za sebou,“ ušklíbla se Věra. Naším cílem bylo zdolání nejvyšší hory Česka z Pece pod Sněžkou. Ač jsme šli pomalu, Věra byla čím dál tím víc rudá. Funěla, neustále se zastavovala a odpočívala. Reálně jsem se o ni bál. Pro kluky byl výstup pohodovou záležitostí. I já jsem stoupal bez obtíží. Ale Věra, která celý rok leží na pohovce s knihou v ruce, ta trpěla. Ale svou urputnou povahou to urvala.

„Od ledna začnu cvičit a příští dovolenou vám ukážu,“ řekla odhodlaně. Hned po dovolené Věra začít cvičit nechtěla. Prý bude mít frmol v zaměstnání, potom bude vytížená s přípravami na Vánoce a pojme to prý formou předsevzetí. Ostatně jako každý rok. Toto už jsem slyšel minimálně desetkrát. A věděl jsem, jak to dopadne. Věra si v prosinci nakoupí oblečení, zaplatí si trenéra v posilovně a bude o tom mluvit celé svátky.

Klára (43): Manžel začal chodit do posilovny. Vím, že to nedělá kvůli svalům, ale kvůli mladým holkám

Ani letos to není jiné

Poslední den v roce byla manželka opět plná adrenalinu a měla v sobě nastaveno, že hned po Novém roce z ní bude sportovkyně. Jako každý rok Věra naběhla do posilovny a dvakrát týdně cvičila. A já ji obdivoval, slovně motivoval a chválil. A pak jsem sledoval, jak její nadšení opadá. Dělal jsem, že jí věřím, že se necítí dobře a že je asi nachlazená.

Koncem ledna chodila do posilovny už jen jednou týdně. A teď, na začátku února, je Věra opět na pohovce. S výmluvou na zdravotní stav. Sportovní oblečení zmizelo ve skříni a já budu celý únor poslouchat výmluvy. „No tak jo, nebaví mě to. Nebudu tam už chodit. Prostě nejsem ten typ, co se rád potí,“ urazí se nakonec Věra, když jí řeknu, že je typický ledňáček. Sportovec jenom v lednu. Věra radši bude trpět na dovolené, než aby během roku trochu hýbla zadkem.

Zbyněk (32): Moje přítelkyně mě požádala o ruku. Znechuceně jsem cuknul a rande ukončil

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].