Krutý osud polských služek: Když už pro ně nebylo využití, končily jako prostitutky. Stály tolik jako tři kila cibule

V meziválečném období byly služebné ve velkých městech docela častým jevem. Jejich práce byla tak podhodnocena, že si je mohly dovolit i chudší rodiny. Navíc neměly právo na vlastní život, soukromí ani dovolenou. A dokonce si musely změnit jména. Když měl sedlák kupříkladu předtím služku jménem Marysia, musela se tak jmenovat i nová posila.

Mohlo by Vás zajímat:

Móda z premiéry filmu Služka: Pánský styl Ani Geislerové, dcera Vášáryové v zelené a Vica Kerekes v nevinné bílé

Cizí prostředí

Dívka, která přišla do města kvůli službě, se často ocitla v cizím a velmi nepřátelském prostředí. Netušila, jak má v něm fungovat. Častokrát neuměla ani číst a psát, což jí vůbec nepřidalo. Jedinou možností bylo najít "slušné panstvo". To se ale rovnalo hledání jehly v kupce sena.

Zaměstnání dostala většinou až tehdy, když neměla kam jít. Zůstala bez peněz i střechy nad hlavou. Až pak si ji vybrala nějaká rodina. Využili její neblahé situace k tomu, aby s ní mohli manipulovat. Stačilo vždy jen poukázat na to, kdo ji zachránil od života v naprosté bídě.

A co bylo náplní jejich práce? Vaření, uklízení, praní a starost o děti. Práce bylo dost od rána do večera. Volno si mohly vzít jen jednou týdně, a to odpoledne.

Mohlo by Vás zajímat:

Tajemná smrt 29leté Thelmy Todd: Hvězdu Hollywoodu našla služebná v autě v garáži jejího milence. Dodnes se neví, co se stalo

Typický přístup paní domácí

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se polská buržoazie vyznačovala mimořádnou péčí o zbožnost a morálku. V praxi to vypadalo tak, že pokud měla paní domu syna, raději ho nechala spát se služkou, než aby dělal ostudu po nevěstincích. Pokud došlo k nechtěnému těhotenství, musela dívka odejít. Jenomže kam? Spousta z nich tak raději podstoupila potrat. Ten však mnohdy končil katastrofálně.

To vedlo k vraždám novorozenců. Anebo jejich předání do chudobinců. Obě varianty měly však strašný dopad na samotné mladé ženy. Zvláště, když byly doma vychovány v přísném katolickém duchu. Věděly, že se dopustily smrtelného hříchu.

Mohlo by Vás zajímat:

Napůl oběšená Mary: Obvinili ji z čarodějnictví, její příbuznou je autorka Příběhu služebnice

Když ne služba, tak ulice

Na počátku dvacátého století se šedesát procent varšavských prostitutek rekrutovalo ze služby. Šlo o velmi početnou komunitu. Odhady hovoří až o pětadvaceti tisících dívek a žen. Nabídka služeb byla rozsáhlá a ceny velmi nízké. "Dívka z ulice" stála jeden a půl zlotých, stejně jako tři kila cibule či pětadvacet cigaret.

Mnoho z nich bylo pasáky převezeno do nevěstinců po celé Evropě a Jižní Americe. Obchod s bílým masem byl v té době jednou z polských specialit. Situace se změnila až s nástupem Polské lidové republiky, kdy poptávka služebných značně převyšovala nabídku. Tento fakt dokládá humorným způsobem i film s názvem Poszukiwany, poszukiwana z roku 1972, v němž se hlavní hrdina, historik umění, v podání herce Wojciecha Pokory, věnuje, v převlečení za ženu, kariéře hospodyňky.

Mohlo by Vás zajímat:

Vraždící služebná: V ohřívači vody uvařila starou paní a její tuk nabízela dětem