Facebook
Instagram
Dokud Bára s Michalem nebydleli spolu, byl jejich vztah dokonalý. Až ve společném bytě se projevily vzorce chování, které si Michal odnesl ze své rodiny.
S Michalem jsme spolu dlouho, už několik let. Dokud jsme každý bydleli u rodičů, náš vztah neměl chybu. Přes týden jsme byli na koleji, každý z nás studoval vysokou školu v jiném městě, a víkendy jsme trávili spolu.
Tak jsi snad ženská, ne?
Když jsme dostudovali, chtěli jsme žít v jedné domácnosti. Z malého města jsme se přestěhovali do vytoužené Prahy. Pro mě to byl přelomový okamžik. Získala jsem práci ve skvělé firmě a měl to být začátek vysněného života.
Ale časem mi začalo vadit, že jsem na vše sama. Michal doma nic neudělal, chodil jen do práce a z práce na gauč. Několikrát jsem se mu snažila vysvětlit, že se vracím z práce pozdě a nemůžu být na vše sama. Ale jako by mě nechtěl chápat. "Tak to snad dělá každá ženská, ne?" říkal. Vždy mě to rozčílilo. Proč má ženská zvládat více než chlap? Do práce přeci chodíme oba, neživí mě. Dokonce byly měsíce, kdy jsem vydělala více než on.
Řekla jsem to jeho mámě
"Tak jak se vám bydlí, Baruško?" ptala se mě Michalova máma na víkendové návštěvě. Ačkoliv nejsem stěžovací typ, nedalo mi to. "Ale jo, jen kdyby Michal taky s něčím pomohl. Snažím se, co můžu, ale někdy je toho na mě moc," vysypala jsem ze sebe. "Ale nepovídej. To je úděl nás ženských, víš? Obstarat chlapa tak, aby mohl chodit do práce," usmála se na mě. Stála jsem jako opařená. Tak od ní to Michal má!
Došlo mi, kde přítel vzal svůj pokřivený pohled na to, že bych kolem něj měla skákat a on jen chodil do práce. "Takhle to nejde. Tvoje máma tátovi podstrojovala, ale ona nechodila do práce, víš? Starala se jen o domácnost. Já platím nájem stejně jako ty, nakupujeme oba jídlo, dělíme se o všechny náklady. Tak bychom se měli dělit i o práci," snažila jsem se mu to vysvětlit. "A nemám třeba rovnou vyžehlit nebo vyprat záclony?" vyštěknul na mě.
Nerespektuje fakt, že také chodím do práce
Připadala jsem si jako služka. Pro něj je zkrátka žena tou, kdo má doma vše zvládnout. On nemusí nic. Dělá to u nás zle. Jsem neustále unavená, nestíhám vůbec nic. A on si stále stěžuje, že nemáme naklizeno. Mou práci přestává úplně respektovat, důležité je, co má k večeři. Chodí z práce mnohem dřív než já, ale jen kouká na televizi nebo si otevře pivo.
Někdy mám pocit, že mě kvůli tomu přestává přitahovat. Že to není chlap, jakého si pamatuju. Nevím, zda nemám náš vztah ukončit. Jestli ho někdy převychovám. Jestli v něm změním vzorce, které si odnesl z rodiny. Nejsem ženská k plotně, mám své sny. Chtěla bych, abychom si byli rovni.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
