Bětka (19): Roky jsem potkávala ženu, kterou jsem viděla jen já. To se jednoho dne změnilo

Bětka (19): Roky jsem potkávala ženu, kterou jsem viděla jen já. To se jednoho dne změnilo
Zdroj: Pixabay

Bětka v dětství pravidelně potkávala ženu s platinovými vlasy, kterou nikdo jiný neviděl. Po oslavě třináctých narozenin žena zmizela. Bětka si myslela, že je po všem. To ale jen do chvíle, než jí otec představil novou přítelkyni.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 22. 01. 2022 14:00

Někdy se v našich životech dějí věci, kterým nejsme schopni porozumět. Ať se snažíme sebevíc, odpověď na některé otázky nikdy nedostaneme. Připadáme si jako blázni, které ostatní nechápou. Právě o tom je můj příběh.

Od pěti let jsem vídala ženu s platinovými vlasy

Mamka od nás odešla, ještě když jsem byla malá. Táta tvrdí, že mě milovala, ale nemohla zůstat. Tak jsem to tak nechala a dál nepátrala. I když upřímně nevím, co je to za člověka, když beze slova opustí vlastní dítě. Ale o tom můj příběh nebude. Bude o ženě, kterou jsem dlouhé roky potkávala.

Byla drobnější postavy a měla krásné platinové vlasy. Bylo mi tak pět, když jsem ji viděla poprvé. Čekala před školkou. Sotva mě spatřila, zamávala mi. Jako rozverné dítě jsem jí zamávání oplatila. Pak jsem ji vídala stále častěji. Jednoho dne se dokonce vkradla do našeho bytu, kde jsme s tátou žili. ,,Tati, co tady chce ta žena?“ ptala jsem se z kuchyně.

,,Jaká žena? Nikdo tu není,“ smál se táta. Jenže já tu paní u stolu jasně viděla. Nic neříkala, jen se usmívala. Otec mi samozřejmě nevěřil, jak jinak. Vše svaloval na dětskou fantazii a já si po čase zvykla, že kdykoliv se otočím, mám tu ženu za sebou.

Nebyl to výplod mé fantazie, ale nikdo mi nevěřil

Nejvíc mě štvalo, že nemluvila. Kladla jsem jí tolik otázek, ale nikdy na žádnou neodpověděla. Táta na mě s přibývajícím věkem koukal skrz prsty. Stalo se, že mě zaslechl, jak vedu monolog s někým neviditelným. Už jsem ani neměla snahu mu to celé vysvětlovat. Když mi přítomnost té ženy začala vadit, prostě jsem ji ignorovala.

Nebylo to lehké, protože mě neustále propichovala pohledem. Po oslavě mých třináctých narozenin zmizela. Mně tím spadl kámen ze srdce. Najednou jsem si připadala svobodná. Tehdy jsem si myslela, že je po všem.

O půl roku později jsem ale zažila šok. Přišla jsem domů a slyšela dva hlasy. Tátův a nějaké ženy. ,,Pojď sem, zlato. Chci ti někoho představit,“ zvolal táta. Vešla jsem do kuchyně, kde to se mnou málem seklo. U stolu seděla ta žena! Ta, která mě roky pronásledovala. ,,Co tak koukáš? Neumíš pozdravit?“ durdil se táta.

Já věděla, že nejsem blázen

,,Ahoj, já jsem Thea,“ řekla a podávala mi ruku. ,,Ty? Jak je to možné? Takže jsi skutečná?“ spustila jsem bez rozmyslu. Thea s tátou se na sebe podívali a nechápali, o čem mluvím. ,,Takže nejsi výplod mé fantazie? Existuješ!“ řekla jsem. ,,A tys mi nevěřil,“ pohlédla jsem na otce.

Pochopila jsem, že nechápe, o čem mluvím. Bylo rozumné, abych dále ve svém vysvětlování, kdo je ta žena, nepokračovala. Thea se po čase stala mojí macechou. Ona tvrdí, že za mnou nikdy nechodila, ale já vím své. Vím, že nejsem blázen, co si to celé vymyslel. Ať už je to jakkoliv, jsem za ni ráda. Dokázala mi nahradit mámu, která kdysi odešla.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články