Brigita (27): Přítel mě varoval před bláznivou tetou, ale já u ní také viděla přízrak velkého černého psa

Už mám mnoho zážitků, které měly nádech nadpřirozena. O jeden velmi zvláštní se s vámi chci podělit. S přítelem jsme navštívili jeho tetu z pátého kolene. Radim (29) mi dopředu říkal, že je tetka trochu vyšinutá, tak ať její slova neberu vážně. Tvrdila totiž, že po nocích v jejím domě běhá mrtvý pes.

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (25): Tátův oblíbený hrníček se v noci rozpadl vejpůl. Věřím, že to byl jeho pozdrav z onoho světa

Přítelovu tetu prý straší mrtvý pes

Když Radimovi zemřel další z mnoha příbuzných, rozhodl se, že dá vztahy ve své rodině do pořádku. Postupně je chtěl všechny navštívit a zjistit, jak se mají. Všechny návštěvy probíhaly na jedničku. Až na jednu. Jako poslední, koho jsme měli jet společně navštívit, byla jeho prateta Tereza. Až do návštěvy o ní Radim pořádně nemluvil.

„Víš, ona je teta trochu jiná," začal cestou k ní. „Mamka mi říkala, že se za poslední roky hodně změnila. Prý si myslí, že jí po domě běhá pes, který tam kdysi dávno zemřel. Tak jen abys to brala s nadhledem," požádal mě. Já se k tomu nijak nevyjadřovala. Ráda si dělám úsudky sama.

Když nás ve dveřích uvítala šedesátiletá Klára, přišla mi celkem fajn. Bohatě nás pohostila a zajímala se o naše životy. Než jsme šli spát, upozornila nás, abychom se zamkli. Mě zajímalo proč. „Běhá tu po nocích veliký černý pes. Tak aby vám neublížil," řekla vážně a Radim studem protočil panenky. I to jsem nechala bez komentáře.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (48): Teta mi darovala šperk, který mě měl chránit. Bohužel jsem ho ztratila

Ducha mrtvého psa jsem viděla na vlastní oči

Usnula jsem jako mávnutím proutku. Vzbudil mě až pocit, že se na mě někdo dívá. Něco mi říkalo, abych neotvírala oči, ale zvědavost zvítězila. Když jsem tak učinila, dívala jsem se do velikých černých očí. Byly psí! Otočila jsem se na druhý bok a doufala, že je to jen sen.

Když jsem se otočila nazpět, oči byly pryč. Slyšela jsem pouze, jak někdo běží po dřevěných schodech. Byl to typický běh psa. Nedalo mi to a vylezla jsem z postele. Šla jsem za zvukem cvakajících drápků. Když jsem stín dohnala, mohla jsem s určitostí říct, že vidím velikého černého psa. Šel si lehnout do rohu, kde byl šicí stroj.

„Tak ty vážně existuješ," shýbla jsem se k němu a snažila se ho pohladit. Pod rukou jsem ale nic necítila. Dotýkala jsem se něčeho, co jsem sice viděla, ale nenahmatala. Pes v první chvíli zavrčel, ale nedala jsem najevo strach. Nakonec se otočil na záda a ukázal mi břicho.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (21): Babička měla v domě zlého ducha. Šokovalo mě zjištění, kdo by to mohl být

Pokusíme se zachránit jeho duši

„Vždyť ty nejsi zlý, viď?" zašeptala jsem. Tehdy jsem si na zdi všimla obraz. Byl na něm pes. A podle všeho ten, kterého jsem akorát drbala. S klidným srdcem, že tetka není blázen, jsem si šla znovu lehnout. Druhý den jsem přivedla na onoho mrtvého psa řeč. „A jak ten pes vlastně zemřel?" zeptala jsem se tety tiše.

„Původní majitel ho tady držel v kotci. Mučil ho hlady, až pošel," řekla mi. „Já vám věřím," pošeptala jsem jí. Teta měla v očích radost. Obe jsme moc dobře věděly, že to není přelud. Mrtvý pes v tom domě skutečně je. Zjevně ho vidí jen někteří. Jsem s tetkou domluvená, že se ho pokusíme společně vyprovodit na druhý břeh. Myslím, že by si alespoň teď zasloužil lepší zacházení.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Emílie (26): Řečem o bábě, která straší v lese, jsem se smála. Dokud jsem na ni nenarazila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.