Dana (45): Manžel mě psychicky týrá. Přála bych si rozvod, ale kvůli dětem to raději vydržím

Soužití s Pepou (49) bylo celých patnáct let klidné. Nevím, co se stalo, že se z dobrého manžela a úžasného táty stal někdo, s kým si nemám co říct. A navíc z něj mám strach. Naše hádky se vždy nepříjemně vyostří.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (29): Zamilovala jsem se do muže ze seznamky. To, co následovalo, mě psychicky položilo

Začali jsme se s manželem hádat

Naše tři děti jsou často svědky toho, jak se s mužem hádáme. Je mi jich líto. Před pár měsíci za mnou přišla nejmladší dcera Anička (7) a ptala se mě, jestli se rozvedeme. Ten tichý dětský hlas, který se třásl hrůzou, že bychom už nebyli rodina, mě odrovnal.

Pak jsem si vyčítala, že jsem se s Pepou zase pohádala. Možná jsem raději měla držet jazyk za zuby. Ulehčila bych to aspoň dětem, které nemusely být svědky naší nepříjemné výměny názorů. A nemusely se tolik trápit. Já si ani neumím představit, jak silně to na ně dopadá.

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (26): Přítel se před kamarády chová úplně jinak, začal mě dokonce ponižovat

Manžel mě pořád uráží

Právě kvůli dětem jsem se rozhodla, že to s Pepou vydržím. Nebudu vytvářet žádné konflikty. Budu naprosto bezkonfliktní a klidná. Moje strategie moc dlouho nevydržela. Pepa mě prostě neodkáže nechat na pokoji. Vadí mu na mně naprosto všechno. Uráží mě a snaží se mě zesměšnit.

Podle něj vypadám hnusně, vařím blafy a neumím se postarat o rodinu ani domácnost. „Jsi nula, která nic neumí, a jen se nechá od mě živit,“ řekl mi už několikrát. Jsem z něj tak vynervovaná, že se nedokážu ani udržet na nohou. Zavřu se do koupelny, teprve tam se uklidním. Vydýchám se a vybrečím. Až pak jsem schopná jít znovu k rodině.

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (46): Myslela jsem, že soužitím s tyranem nejvíc trpím já. Dokud jsem nepřistihla naši dceru v koupelně

Musím se přetvařovat

Žiji pod neustálým stresem, co zase udělám špatně. Co nového bude Pepovi na mně vadit. Špatně kvůli tomu spím a jsem jako vyměněná. Kolegyně v práci se mě už ptaly, co se děje. Já jim ale nemůžu nic říct. Bojím se, jak by reagovaly, kdyby věděly, že mě manžel nenechá na pokoji.

Také doma se přetvařuji. Nechci, aby děti věděly, co se v rodině doopravdy děje. Nedokážu je připravit o pohodu. Aspoň nějakou iluzi jim snad mohu dát. Iluzi spokojeného a ničím nerušeného dětství. Ale za jakou cenu? Za cenu toho, že mám strach ze svého manžela?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (40): Chtěla jsem se zabít, abych unikla tyranovi. Nakonec to celé dopadlo jinak

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.