Danuše (51): Manželovi jsem začala být lhostejná. Vypadá to tak, že už mě nemá rád

Mrzí mě, jak se můj manžel Ladislav (58) začal chovat v posledních letech. Už mi k narozeninám ani k svátku nic nekupuje. A to ani květiny. Má za to, že to po tolika letech není nutné. Mám pocit, jako kdyby mě už neměl rád.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (46): Manžel od nás odešel se slovy, že chce žít sám. My teď doma čekáme, jestli se vrátí

Manželovi jsem začala být lhostejná

S manželem jsme spolu dvacet pět let. Ladislav nikdy nebyl gentleman, ale stejně věděl, co se sluší a patří. Věděl, že když mám narozeniny nebo svátek, je vhodné, aby mi něco koupil. Nikdy jsem nepotřebovala velké dary. Spíše maličkost, nějaký projev toho, že na mě myslí a má mě rád. První deset patnáct let po svatbě to dodržoval.

Občas se stalo, že si spletl den, ale vždy to dokázal napravit. Výročí svatby jsem mu však musela pokaždé připomínat. Po dalších několika letech jsem zaregistrovala, jak mu začínám být lhostejná. Neměl vůbec potřebu udělat mi něčím radost.

Poprvé zapomněl na moje narozeniny před třemi lety. Zarážející bylo, že i když jsem mu to připomněla, stejně mi nic nekoupil ani dodatečně. Ani tu blbou kytku. On to ani neví, ale já to tehdy obrečela. Stěžovala jsem si dětem, které se snažily tátu omlouvat, že je přece takový. „To víš, že tě má rád, jen prostě zapomněl. Tak si to tak neber," chlácholila mě dcera.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (41): Manžel o mě neměl vůbec zájem. Pak mi šéf řekl, že jsem kočka, a já se neovládla

Ignoruje moje narozeniny

To se lehce řekne, ale hůř dělá. Já si dávám vždycky záležet na tom, abych manžela na narozeniny či Vánoce potěšila. Dlouho dopředu si u něj zjišťuji, co by si přál. A následně mu to pořídím. Udělám mu jeho oblíbené jídlo, ale byly také doby, kdy jsme chodili do restaurace.

On už to pro mě nedělá. Na moje narozeniny zapomněl předloni i loni. A to jsem loni měla padesátiny. Ani tehdy se nezmohl na to, aby mi udělal radost. Stačil by puget květin a náznak toho, že si mě váží a má mě stále rád. Přiznám se, že to už jsem se ozvala. „Proč jsi mi ani nepopřál?" zajímalo mě. Ladislav se tvářil tak, že ho svým dotazem snad obtěžuji.

„Tak všechno nejlepší," popřál mi suše. „Je mi líto, že jsi na mě zapomněl," nadhodila jsem. Čekala bych, že se zastydí a bude se to snažit napravit. Neudělal vůbec nic. Na tak významný den neměl žádnou potřebu mě potěšit. Dokonce mi řekl, že si myslí, že v našem věku už to ani není zapotřebí.

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (35): V našem vztahu panuje ponorková nemoc. Manžela už nechci ani políbit

Toužím po jeho pozornosti

Když jsem to rozdýchala, dost jsem přemýšlela. Uvědomila jsem si, že to nejsou jen moje narozeniny, na které zapomíná. Jsem to i já jako člověk. Neumí mi projevit úctu a náklonnost. Chová se jako cizí člověk, který se chodí domů jen vyspat. Nikam mě nevezme, za nic mě nepochválí. Zjevně si myslí, že když jsme spolu už tak dlouho, nemusí se o nic snažit.

A to se spletl. Já ještě neumírám! Chci něco zažít. Takže jsem si dala jedno novoroční předsevzetí. Slíbila jsem si, že se o sebe budu starat. Chodit mezi lidi, mít se ráda a žít. Zatím to na manžela nemá moc veliký efekt. Sedí doma u televize a možná si ani nevšimnul, že jsem třikrát týdně pryč. Já ale doufám, že to časem vzbudí jeho pozornost a pochopí, že se o mě musí starat. Nemám v plánu ho opouštět, jen se dožaduji pozornosti, která mi za poslední roky tolik chybí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (43): Manžel se přiznal, že už ho nepřitahuji. Musím se sebrat a něco s tím udělat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.