Dita (39): Dali jsme si s manželem pauzu. Teď musím poslouchat, jak vedle v pokoji souloží

Dita (39): Dali jsme si s manželem pauzu. Teď musím poslouchat, jak vedle v pokoji souloží
Zdroj: Freepik

Dita s Lukášem si dali na nějaký čas pauzu s tím, že spolu zůstanou bydlet. Zpočátku to vypadalo jako dobrý nápad. Ovšem jen do chvíle, než si Lukáš přivedl domů ženu, se kterou se rozhodl souložit.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 01. 2022 08:00

Když jsme s manželem usoudili, že potřebujeme ve vztahu pauzu, moc řešení, jak to udělat, jsme nenašli. Ani jeden z nás nemá peníze na vlastní byt. Proto jsme se rozhodli, že spolu zůstaneme v jedné domácnosti, ale život si povedeme každý podle sebe. Teď už vím, jak nešťastná volba to byla.

S manželem jsme si dali pauzu, ale dál spolu bydlíme

Máme výhodu v tom, že spolu nemáme děti. Jinak si myslím, že by naše řešení nepřicházelo v úvahu. Poté, co jsme se domluvili na pauze, bylo jasné, že si každý můžeme začít s někým jiným. Mně o to ani tak nešlo. Já spíš měla dlouho svázané ruce, že jsem se musela pořád ve všem řídit podle Lukáše (38).

Oproti tomu manžel měl pocit, že mu po mém boku něco utíká. Přeci jen jsme spolu od jeho šestnácti let. Moc žen tedy neměl. Teď dostal pocit, že tuhle chybu musí napravit. Nicméně nerada bych házela vinu jenom na něj. Za to, že naše manželství začalo uvadat, můžeme oba.

I když mám Lukáše ráda, některé věci mi přestaly vyhovovat. On rád určuje pravidla. Já se musela vždycky ve všem přizpůsobit. Proto když přišel s tím, že bychom si mohli dát pauzu, byla jsem vlastně ráda. Pro mě to znamenalo, že budu mít více prostoru pro sebe, své přátele a koníčky. Jediný zádrhel byl v tom, že jsme spolu museli nadále bydlet.

Dovolili jme si, že se můžeme stýkat s jinými protějšky

Ani jeden z nás nemá tolik peněz, aby si zaplatil podnájem. Lukáš se odstěhoval z ložnice a spí v pokoji vedle. Každý si sám nakupuje, vaří a pere. Úklid děláme na střídačku, a to jen v obýváku, kuchyni a na toaletě. Ze začátku se to celé zdálo jako dobrý nápad.

Já přestala po práci pospíchat domů. Zašla jsem si sem tam s kolegyní na skleničku, do kina nebo se jen tak courala městem. Co dělal Lukáš, mě sice zajímalo, ale ne tak moc, abych se ho na to zeptala. Velmi rychle jsem pocítila, jak ze mě padá stres, úzkost a pocit, že pořád něco musím. Vzájemně jsme si dovolili, že se můžeme po dobu pauzy stýkat i s jinými protějšky.

Mám na mysli, že si každý můžeme užít dle libosti. Ovšem nedohodli jsme se na jedné věci. Že si nebudeme nové partnery či dočasné známosti tahat domů. A to se mi stalo osudným. Jednou jsem se vracela domů kolem jedenácté večer a už v předsíni jsem zakopla o dámské boty. Z obýváku se linul ženský smích a cinkání skleniček.

Poslouchám, jak manžel souloží s jinou ženou

Raději jsem tam ani nešla a zapadla do ložnice. Během krátké chvíle se odvedle z pokoje začaly ozývat hekavé skřeky. ,,Panebože, oni snad souloží,“ došlo mi a zacpala jsem si uši polštářem. Dlouhé minuty jsem poslouchala, jak můj manžel uspokojuje cizí ženu, která pod jeho taktovkou náramně sténá. Chtělo se mi z toho zvracet.

,,K čemu jsem to svolila?“ položila jsem si otázku. Ráno už byla ženština pryč. Požádala jsem Lukáše, aby šli příště jinam. Ten, plný sebevědomí z předešlé noci, byl jiného názoru. ,,Bydlím tu a platím nájem stejně jako ty. Takže nevidím důvod, proč bychom šli jinam,“ utrousil. Pauza tedy nesplnila ten účel, který měla. Ještě více nás rozdělila, a ještě ke všemu musím poslouchat manželovu soulož. Myslím, že bude lepší se rozvést, protože na tohle nemám ani srdce, ani žaludek.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články