Eva (29): Vzala jsem si z útulku psa, který se bál mužů. Nakonec mi pomohl najít lásku mého života

Poslední roky jsem měla smůlu na muže a byla pořád sama. Musela jsem s tím něco udělat. Nenapadlo mě nic lepšího, než si pořídit psa. Vybrala jsem si bojácného pejska z útulku. Říkala jsem si, že to spojím s dobrým skutkem. Jack měl panický strach z mužů. Podle chovatelů ho kdysi týrali. Nakonec jsem ale právě díky němu našla toho pravého.

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (24): Přítel nechápe, že muž a žena se mohou kamarádit i bez výhod. Žárlí na mého ex

Vzala jsem si z útulku psa, který se bojí mužů

Nikdo nechce být sám. Po dvou letech, kdy jsem se každý den vracela z práce do prázdného bytu, mi to začalo lézt na mozek. Když mi kamarádka vnukla myšlenku, ať si pořídím domácí zvíře, nejprve jsem se tomu vysmála. „Umíš si mě představit třeba s kočkou?" utahovala jsem si z toho nápadu. „K tobě vidím psa," řekla kamarádka. A mě se nápad začal líbit.

Vydala jsem se do nejbližšího útulku. Bylo dost těžké vybrat si jen jedno hafana. Všichni totiž měli stejně smutné oči. Nakonec jsem si vzala jednoho, ke kterému mě to tak nějak podvědomě táhlo. Paní ze stanice mi říkala, že pes se velmi bojí mužů, tak ať jsem při kontaktu s nimi opatrná. To, že neblafovala, jsem zjistila hned druhý den.

Soused Tomáš přišel na hodinu angličtiny. Jack na něj celou dobu se staženým ocasem vrčel a utíkal před ním. Další hodiny jsme pro jistotu domluvili u Toma. Pošťáka jednou málem svalil na zem. Když jsme šli s Jackem po ulici, před každým chlapem se krčil, nebo na něj vrčel.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (31): Považoval jsem přítelkyni za lásku svého života. Pak jsem řekl něco, co jsem neměl

Jednou se mi v parku zaběhnul pes

I když mi to někdy vadilo, měla jsem pro to pochopení. Každý se něčeho bojíme. Jen bylo dost těžké každému muži vysvětlovat, proč na něj pes tak reaguje. Jednou jsem si domů přivedla nový objev, ale musel po pěti minutách odejít, protože Jack byl celý bez sebe. Nicméně já si psa zamilovala. Ani na vteřinu mě nenapadlo, že bych ho vrátila.

Spíše jsem se snažila zapracovat na tom, aby se svého strachu zbavil. Často jsme chodili do parku. Když v něm bylo málo lidí, pustila jsem ho z vodítka a házela mu klacky. To má ze všeho nejraději. Jednou se mi ale zaběhl a na zavolání nereagoval. Dostala jsem strach, že je nadobro pryč. Běhala jsem po parku a volala jeho jméno.

Pak se z křoví vynořil muž s klackem v ruce a Jack k němu skákal do výšky. „On se ho nebojí?" nešlo mi do hlavy. „Ten krasavec je váš?" přistoupil ke mně ten muž. „Ano, je. Jak to, že se vás nebojí?" zeptala jsem se, jako kdyby měl vědět, že se můj pes bojí mužů. „Jak vidíte, tak ne," dodal s úsměvem. V tom na něj Jack skočil, povalil ho na zem a začal ho olizovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (26): Zavítala jsem na Velikonoce k babičce. Čekala mě tam láska jako trám

Pes mi našel toho pravého muže

Musela jsem se začít smát. Muž se tomu moc nebránil a dál si s ním hrál. „Ahoj, já jsem Vilda," představil se. „Těší mě, já jsem Eva," řekla jsem a Jack třikrát radostně zaštěkal. Další dvě hodiny jsme byli v parku společně. Druhý den jsme se sešli znovu. A pak každý další den.

S Vildou jsme se po čase vzali a žijeme spolu. Je to snad jediný muž, kterého se Jack nebojí. Na cizí muže reaguje pořád stejně. Vildu mi vybral zjevně proto, že z něj cítí to, jak moc dobrý a hodný člověk to je. To, že mi chlapa najde zrovna pes, by mě nikdy nenapadlo, ale jsem mu za to neskonale vděčná.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (31): Moje velká indická láska skončila potupou. Jak mi to mohl udělat?

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.