Franta (44): Ženou v domácnosti jsem já. Manželka si sama neuvaří ani čaj

Franta (44): Ženou v domácnosti jsem já. Manželka si sama neuvaří ani čaj
Zdroj: Freepik

Když se dal Franta dohromady s Vandou, věděl, že nerada uklízí a zásadně nevaří. Bral to tehdy jako nevyzrálost mladé holky. To, že to myslela vážně, se ukázalo velmi záhy. A situace se nezlepšila ani poté, co se jim narodila dcera.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 30. 04. 2021 07:30

Když jsem Vandu poznal, měla oči jen pro práci. Stálo mě hodně sil, abych vniknul do jejího zorného pole. Nakonec jsem uspěl. Kdybych uměl vrátit čas, raději bych se jí vyhnul obloukem.

Dopředu mi řekla, že vařit nebude

Vanda se už od začátku vztahu chovala povýšeně. Na všechno měla odpověď. Jeden z ní měl pocit, že snad procestovala celý svět. Ráda mívala pravdu a nerada přiznávala porážku. Na prvním místě měla svoji práci. Matka mi tehdy říkala: „To je kariéristka, s tou nebudeš šťastný.“ Já jsem to tak neviděl. Byl jsem do ní po uši zamilovaný.

Když mi Vanda tvrdila, že neumí vařit a nerada uklízí, nepřišlo mi na tom nic divného. „Pokud budeme mít děti, nebudu typická matka, co sedí doma. Na mateřskou půjdeš ty, budeš zastávat roli ženy v domácnosti. Nepočítej s tím, že se někdy naučím vařit. Na úklid někoho najmeme. Říkám ti to teď, abychom se za pár let nehádali. Tak si to rozmysli, dokud můžeš,“ pronesla po půl roce vztahu.

Její slova jsem nebral vážně. Myslel jsem si, že do toho být ženou v domácnosti musí jen dozrát. To, že to myslela vážně, se ale ukázalo už v době, kdy jsme spolu začali bydlet. Veškerý úklid nechávala na mně. Jediné, čemu se věnovala, bylo praní.

Na mateřskou jsem šel já

Jednou jsem vznesl prosbu, aby doma uklidila. Vanda mě ale odbyla: „Ne ne, panáčku, já jsem ti říkala, že nerada uklízím. Takže to na mě nezkoušej.“ Doma jsem tedy uklízel sám. K tomu jsem si přibral i vaření, což pro mě byla velká neznámá. Do práce jsem chodil stejně jako Vanda. Jen jsem nevydělal sto tisíc měsíčně jako ona.

Když mi oznámila, že je těhotná, automaticky jsem si začal vyřizovat všechno kolem mateřské. O tom, že se mi v práci smáli, raději pomlčím. Já jsem plnil jen to, na čem jsme se před lety domluvili. Vanda chodila do práce ještě v devátém měsíci. Odtrpěla si šestinedělí a pak utíkala zpátky za svojí vášní.

Na mě zbyly starosti žen na mateřské – obstarat celou domácnost a dítě. Nestěžoval jsem si na to. Bylo to něco tak nového, že by se dalo říct, že jsem si to užíval. Když se Vanda vrátila z práce, byla dceři vzornou matkou, to se jí nedalo upřít. Já jsem ale po dvou letech na mateřské začal trochu strádat. Chybělo mi, že mi nikdo ani v sobotu neuvaří. Jenže nemělo smysl si stěžovat.

Možná jsem měl vzít nohy na ramena

Manželka mě na to jasně upozorňovala. Po pár dalších letech jsem cítil, že potřebuji změnu. Chtěl jsem být zase opečovávaný chlap. Rozhodl jsem se, že Vandu naučím vařit. Spíše proto, aby to uměla, kdyby se se mnou něco stalo. Musím uznat, že takové střevo v kuchyni jsem ještě neviděl. Řízky spálila a s nimi málem celý dům.

Míchaná vajíčka se nenaučila doteď. Všechno zkazila. Byla na to vyloženě nešikovná. I když je Vanda vysoce inteligentní, v kuchyni je hotový barbar. Uznal jsem, že učit ji vařit nemá cenu. Takže doma dělám dodnes všechno já. Dcera už je v pubertě. Dal jsem si za úkol, že z ní nevychovám další Vandu. Ta je dobrá na čísla a grafy, ale jako manželka za moc nestojí.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Související články

Další články