Františka (45): Po tragickém porodu se stalo něco zvláštního. Kdosi si přišel pro duše dvojčat

Jmenuji se Františka a živím se jako porodní asistentka v malé nemocnici. Většinou bývá narození dítěte radostnou událostí. Někdy se ale stane, že jsem součástí toho, že život novorozeňátka vyhasne dřív, než se jeho plamínek rozhoří. Více bych vám ráda předala v příběhu, který jsem prožila na vlastní kůži.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (28): Po matčině smrti jsem dlouho čekala na její příchod. Pak jsem měla v horečkách zvláštní zážitek

Rodička mi přirostla k srdci

Jako porodní asistentka pracuji bezmála dvacet let. Přivedla jsem na svět tolik dětí, že už nemá smysl to počítat. Možná si myslíte, že je to pro mě rutina, že už to ani neprožívám, ale opak je pravdou. Vždycky se s rodičkou raduji z příchodu potomka. Je to nepopsatelný zážitek!

Za roky svého působení v nemocnici jsem bohužel zažila i smutné okamžiky. Někdy to chce příroda jinak a pošle na svět mrtvé miminko. Věřím, že k tomu má nějaký důvod. A o tom bude i moje vyprávění. Jednoho večera k nám přijela žena, která čekala dvojčata. Miluše se porodu moc bála. Přirostla mi k srdci, protože měla velkou úctu k životu. Nic nebrala jako samozřejmost.

Ten večer, co ji k nám přivezli, jsem měla velmi zvláštní pocit. Zmocnil se mě strach, který mě v práci málokdy doprovázel. Miluše byla ve velkém stresu a prosila mě, abych jí s porodem pomohla. Nic nenasvědčovalo tomu, jaká tragédie nás čeká.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (24): Děda mě po smrti prosil, ať ho nechám odejít. Pomohla nám až kartářka

Dvojčátka porod bohužel nepřežila

Jedno z miminek se narodilo udušené pupeční šňůrou. Druhé mělo na pupeční šňůře uzly a také nepřežilo. Museli jsme udělat maximum pro to, abychom zachránili alespoň Miluši. Nebyla na tom nejlépe. Byla vysílená a ztratila hodně krve. Když neslyšela pláč miminek, začal jí lítat tlak a dostala se do šoku.

My jsme povinni i mrtvé miminko zvážit a přeměřit. Dokumentace musí být kompletní. Není to lehké ani pro nás, jako pro personál. Já se toho zhostila, protože mi Miluše byla svým způsobem blízká. Jedna kolegyně se nabídla, že mi pomůže. Psycholožka Miluši doporučila, aby se s dětmi rozloučila.

Po změření a zvážení miminka, které jsem měla na starosti, mě čekalo už jen jeho obléknutí. Poté jsem ho měla donést Miluši. Sotva jsem děťátku zavázala čepičku, někdo šestkrát silně zabouchal na dveře. Šla jsem se tam podívat, ale nikdo tam nebyl. V tu chvíli se v místnosti rozblikaly všechny žárovky a pocítila jsem náhlý chlad, ačkoliv jsme topili na dvacet dva stupňů.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (23): Po mámině smrti jsem hledala útěchu v lese. Málem mě to stálo život

Miminka přišla doprovodit vyšší moc

Byl to prazvláštní okamžik. Čekala jsem na kolegyni, která měla na starosti druhé miminko. Burácivé bouchání na dveře jsme zaslechly ještě jednou. Opět jsem se tam šla podívat, ale nikdo tam nestál. Znovu se rozblikaly všechny zářivky a přišla druhá vlna studeného vzduchu. Kolegyně řekla: ,,Někdo si pro miminka přišel. Cítím to."

Chystaly jsme se vyjít na chodbu a dát děti Miluši. Jakmile jsme vykročily, zářivky na chodbě zhruba na půl minuty zhasly. Já měla úplně ledové ruce. Poté jsme šly k Miluši, aby se s dětmi rozloučila. Celou dobu jsem cítila přítomnost něčeho vyššího. Věřím, že si pro miminka přišel někdo, kdo je vezme na místo, kde jim bude dobře. Já díky tomu přehodnotila svůj kritický názor na život po životě.

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (32): Duše mé maminky se chce rozloučit s mojí sestrou. Jenže ta na takové věci nevěří, a proto teď trpí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.