Ljuba (32): Duše mé maminky se chce rozloučit s mojí sestrou. Jenže ta na takové věci nevěří, a proto teď trpí

Naše maminka zemřela před půl rokem. Nebylo to ze dne na den. Byla vážně nemocná. Starali jsme se o ní do poslední chvíle.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (34): Dědeček se nedočkal své pravnučky, a tak se na ni přišel podívat po smrti

Těžká nemoc

Neumím si představit, jaké to je mít rakovinu a trpět bolestmi, na které nezabírají ani ty nejsilnější léky. Dokud mohla matka ještě mluvit, prosila nás o jednu věc. Nepřála si umírat v nemocnici, ale doma. Já už jsem sice v té době bydlela s manželem, ale v takto výjimečné situaci jsem několikrát v týdnu přespávala u našich, aby na to táta nebyl sám.

Byla středa večer, když jsem u maminky seděla, držela jsem ji za ruku. Snažila se mi něco říct, hýbaly se jí rty, ale nevydala ani hlásku. Tekly jí slzy, protože tak moc chtěla, ale už byla příliš slabá. Věděla, že odchází, a tak to pro ni muselo být ještě horší. Seděla jsem u ní celou noc, velmi ztěžka dýchala.

Ve čtvrtek ráno byl její stav kritický. S tátou jsme se domluvili, že není možné, aby takto trpěla. Zavolali jsme jí sanitku. Ze všech sil kroutila hlavou, asi že si to nepřála. My jsme se zase nemohli dívat na to, jak trpí. Cestou do nemocnice prodělala nějaký záchvat, museli ji dokonce oživovat. Odpoledne volal doktor, že to není dobré, abychom počítali s tím nejhorším.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (30): Dědeček mi před smrtí napsal dopis. Otevřela jsem ho po letech a nestačila se divit

Odchody a návraty

V pátek ve čtyři ráno mě vzbudil divný pocit. Naše dvě kočky zničehonic naráz začaly mňoukat. Když jsem rozsvítila lampičku, všimla jsem si, že sedí u fotky, na které je maminka. Manžel v klidu spal, tak jsem si také ještě lehla. V sedm hodin ráno mi volal táta. Máma zemřela. Když mi řekl, že se to stalo ve čtyři ráno, došlo mi, proč jsem měla ten pocit.

Ten den jsme jeli pro její věci. Museli jsme to ještě sdělit mojí sestře, která na mamince hodně visela. Táta ji požádal, aby k němu přijela. Jakmile se objevila ve dveřích, poznala, že se něco stalo. Když jsme jí to řekli, usedavě se rozplakala a vyčítala nám, proč jsme jí neřekli, že je máma v nemocnici, aby se s ní alespoň rozloučila.

Ještě tu noc se mi znovu stalo, že mě ve čtyři ráno vzbudil divný pocit. Táta má v pokoji, kde jsem spala, otáčecí židli. Zničehonic se od stolu otočila směrem ke mně. Vydala zvuk, jako by na ni někdo dosedl. „Mami?“ zašeptala jsem do ticha. V tu chvíli se lehce pohnula záclona. Byla tam. Rozhodla jsem se, že ji požádám, aby zašla i za sestrou, která je na tom špatně.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (36): Zoufalé volání mého zemřelého otce mě děsilo. Nakonec jsem našla způsob, jak jeho duši dopřát klid

Sestřino trápení

Znovu jsem usnula. Zdálo se mi o mamince, jak sedí na otáčecí židli a já ji znovu prosím, aby zašla i za sestrou, a ta se s ní tak mohla rozloučit, protože má neskutečné výčitky svědomí, že to nestihla. Matka mi to ve snu s úsměvem na tváři slíbila. Vypadala spokojeně, zdálo se, že jí je takhle líp. Bez bolestí a utrpení.

Ptala jsem se za pár dní sestry, jaké má sny a zdali za ní matka náhodou nepřišla. Koukala na mě jako na blázna. Vyprávěla jsem jí, co se mi přihodilo. Popsala jsem jí i sen, který moje přesvědčení o tom, že duše matky žije, potvrdil. Sestra na to nevěří, takže bohužel ani teď nebude mít možnost se s matkou rozloučit. Já s maminkou mluvím denně a je mi mnohem lépe. Nebo si to jen namlouvám, protože mi chybí?

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (51): Zemřela mi matka, která mi dala zvláštní květinu. Na moje padesáté narozeniny se s květinou stalo něco zvláštního

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.