Hana (27): Nesnášela jsem, když mi přítel říkal boubelko a koblížku. Dnes mám chlapa, který moje kila navíc vůbec neřeší

Figura mě trápí už od puberty. Když mi bylo šestnáct let, moje štíhlé kámošky lítaly po diskotékách a v rajcovním oblečení okukovaly kluky. Já raději seděla doma, protože jsem se styděla za svou postavu. Nepatřila jsem mezi vyloženě obézní typy, ale pár kil navíc jsem prostě měla. A dost mě to žralo. Když jsem s kamarádkami poseděla třeba v baru a ony se tam daly do řeči s kluky, kteří s nimi flirtovali, dělala jsem jim křena...

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (37): Manžel tvrdil, že mu moje nadváha nevadí. Vše se změnilo v onen osudný den na koupališti

Potkala jsem sympatického muže

Přítele jsem si našla až ve dvaceti. Mirek (29) se mi líbil, jenže byl pořádný proutník a velmi brzy pláchl za jinou. O rok později jsem potkala Romana (30), svoji první opravdovou lásku. Byl sympatický, milý a hodný chlap. A měl mě rád takovou, jaká jsem. Měli jsme společné zájmy a vztah nám klapal.

Nosil mi květiny, hýčkal si mě a zpočátku nepadlo z jeho úst ani slovo o tom, že jsem trochu „při těle“. Vadily mi akorát zdrobněliny, kterými mě často oslovoval: „Broučínku, myšičko, beruško...“ Neustále jsem mu opakovala a zdůrazňovala, že se mi to nelíbí. Roman se tomu vždycky jenom zasmál a mávl rukou.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (46): Už jsem se smířila s manželovou nadváhou. Pak se ale stalo něco, co nám změnilo život

Začalo mu vadit, že mám kila navíc

Ani jeden z nás nebyl konfliktní typ. Moc jsme se nehádali, ani když jsme spolu začali bydlet. A když už k nějaké rozepři došlo, vždycky jsme se rychle usmířili. Nastal však den, jenž bohužel vše změnil. Roman jednou večer dorazil z práce a sotva mě viděl, hned spustil: „Nazdar, ty prdelatá! Jak ses měla, boubelko?“ Přitom moc dobře věděl, jak jsem na tyhle slova alergická. Naštvala jsem se a odešla do ložnice.

Chvíli mě nechal v klidu, pak to ale nevydržel a přišel za mnou. „Tak promiň, koblížku. Já to tak nemyslel,“ pronesl a plácl mě po zadku. „Koblížku?!“ vyjela jsem po něm. „Jééé, to si nesmíš tak brát. Ježiš, tak seš tlustá, no a co. Se nediv, víc sportuj a nevysedávej furt jenom na gauči. A nedávej si takový velký porce, vždyť je to hrůza,“ prohlásil. To už jsem nevydržela a seřvala ho na tři doby. Urazil se a odešel spát k rodičům.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlaďka (35): Manžel dostal nůž na krk. Buď zhubne, nebo si najdu milence

Štěstí jsem našla v náručí jiného muže

Druhý den ráno jsme si volali, udobřili se a Roman se ke mně vrátil. Jenže hádek postupně přibývalo. Kvůli mojí nadváze se do mě obouval stále častěji, což jsem nedokázala skousnout. Rozešli jsme se. A byť mě to zkraje mrzelo, s odstupem času tvrdím, že jsem učinila správné rozhodnutí.

O rok později jsem totiž potkala Petra (38). Neměl sice moc vlasů, byl to takový cvalík, ale zase obrovsky zodpovědný a spolehlivý. Prostě chlap, kterého jsem potřebovala. Moji postavu vůbec neřešil a neřeší dodnes. Musím říct, že jsem opravdu šťastná. Petra jsem si po dvou letech vzala a vychováváme spolu krásného syna Roberta (1).

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (33): Kamarádka zhubla sedmdesát kilo. Na rozdíl od ní z toho mám pramalou radost

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.