Hana (29): Za deštivého večera jsem vzala domů opuštěné štěně. Díky němu jsem si uvědomila, jaký je můj přítel sobec

Hana (29): Za deštivého večera jsem vzala domů opuštěné štěně. Díky němu jsem si uvědomila, jaký je můj přítel sobec
Zdroj: Unsplash

Hanka jednoho deštivého večera našla štěně a vzala ho domů. Její přítel vyváděl a nutil ji zbavit se pejska. Hanka se však zbavila přítele, protože si uvědomila, že to není hodný člověk.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 10. 06. 2023 10:00

Dušan (33) nemohl uvěřit tomu, že jsem domů přitáhla toulavého psa. Odmítl s ním zůstat v bytě a nutil mě odnést ho hned zpátky na ulici. A tak jsem Dušanovi sbalila tašku.

Narazila jsem na zmoklého pejska

Vracela jsem se večer domů z práce, prudce lilo a já byla bez deštníku. Pospíchala jsem, abych byla co nejdříve v teple a suchu, když jsem si všimla, že se křoví u silnice pohnulo. Uslyšela jsem psí zakňučení. Opatrně jsem nahlédla mezi větve a vykouklo na mě ustrašené štěně!

Neotálela jsem, popadla ho do náruče a běžela domů i s ním. Cestou jsem mu ve večerce koupila psí konzervu, doma ho pěkně umyla a vysušila. Byl to rozkošný oříšek bez obojku. Obávala jsem se, že ho někdo vyhodil. Když jsem prohledávala stránky se ztracenými psy, přišel Dušan.

Byla jsem připravená na to, že bude mít námitky, ale on přímo ztropil scénu! Z legrace jsem mu řekla, že máme psa. Než mě nechal všechno vysvětlit, nastoupil na mě. Připadala jsem si jako nějaká malá holka. „Tak to jsme si nedomluvili! Ten čokl jde hned pryč, nebudu tu s ním ani den!“ vykřikoval a pejsek se vyděšeně schoval pod gauč. Byla jsem v šoku a jeho chování mě uráželo.

Můj přítel se urazil

Pejska jsem původně měla v plánu odnést do útulku, sama jsem vždy tvrdila, že psi do bytu nepatří. Zvířata mám ráda a až budu mít zahrádku a čas, určitě bych si nějakého pořídila. Jak tam ale Dušan kolem mě poskakoval, „zabejčila" jsem se. Řekl mi, že nenávidí psy a klidně se můžeme rozejít, jestli mám zájem.

Nebudeš mi rozkazovat, co mám dělat. Máš asi srdce z kamene, vyhnat psa hned pryč. Tohle je můj byt, jestli o tom nevíš!“ vrátila jsem to Dušanovi ještě s přídavkem. To se zase urazil on. Práskl dveřmi a někam odešel.

Zatímco byl pryč, uvědomila jsem si konečně, že nám to dlouho neklape. A já takové chování déle nesnesu. Dušan vždycky vyžadoval, aby bylo ve všem po jeho. Často se choval chladně, sváděl to na těžké dětství a stres v práci. Podívala jsem se do očí toho štěňátka a rozhodla se, že pro mě bude lepším spolubydlícím.

Tašku jsem mu nechala v předsíni

Když se Dušan vrátil, našel svoje věci v předsíni. Tu noc ještě přespal na gauči a ráno se odstěhoval nadobro. Nelituju toho, protože mám konečně otevřené oči. Každý mi říká, že jsme se k sobě nehodili. Kdybych toho psíka nepotkala, došlo by mi to až mnohem později.

Punťa zůstal u mě. Našel se sice jeho bývalý majitel, ale nejevil o něj zájem. Díky tomu jsem získala báječného parťáka...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články