Hedvika (21): Nebýt babičky, která nás zachránila před přízrakem, těžko říct, jak by to dopadlo

Hedvika (21): Nebýt babičky, která nás zachránila před přízrakem, těžko říct, jak by to dopadlo
Zdroj: Unsplash

Sestry Hedvika a Magda zažily minulé léto něco, na co nikdy nezapomenou. V sadu, který velmi dobře znají, čelily tajemné postavě. Muž v kápi s kosou v ruce nevěštil nic dobrého. Nebýt toho, že se na místě včas objevila jejich babička, která věděla, jak postavu zahnat, možná to nedopadlo dobře.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 01. 2023 17:00

Až když člověk zažije na vlastní kůži něco tajemného, začne smýšlet jinak. My se sestrou Magdou (19) o tom víme své. Minulý rok v létě se nám stalo něco, pro co nemáme jiné vysvětlení než to, že jsme viděly přízrak. Zda byl nebezpečný, nad tím raději nepřemýšlíme.

Každé léto trávíme týden u babičky

I když už jsme s Magdou dospělé, léto u babičky Zdeničky (70) si nikdy nenecháme ujít. Celé dny si povídáme a babička nám uvaří naše oblíbené ovocné knedlíky. My jí za to pomáháme s domem, nakoupíme jí a snažíme se jí zpříjemnit čas.

Babička bydlí v odlehlé části malé vsi. Mezi jejím domem a návsí se nachází třešňový sad. Jako děti jsme si do něj chodily hrát. Už tehdy jsme zde zažily dost podivných věcí. Byly jsme ale malé děti a ty rády fantazírují. Minulé léto jsme se ale přesvědčily, že jsme se nemýlily.

Babička jednoho dne odjela vlakem do města. My jí zatím uklidily celý dům, upekly bábovku a nakonec se rozhodly, že jí pojedeme naproti. Vytáhly jsme ze sklepa stará kola a těšily se, až babičku na nádraží překvapíme. Vzaly jsme to přes sad s tím, že si zavzpomínáme na dětství a vylezeme si na náš oblíbený strom.

V sadu jsme viděly muže v kápi

Když byla Magda skoro nahoře, něco na mě zavolala. I když jsem stála přímo pod stromem, neslyšela jsem ji. Ona někam ukazovala a já se podívala tím směrem. Stála tam postava. Podle všeho asi mužská. V černé dlouhé kápi a s kosou v ruce. Dostala jsem strach a začala se sápat na strom.

S Magdou jsme se chytly za ruce. ,,Kdo to je?“ špitla. ,,To nevím, podle mě nikdo z místních,“ odvětila jsem a dále postavu pozorovala. ,,Až dojde na konec sadu, slezeme dolů a zmizíme,“ měla jsem plán. Vyčkávaly jsme na vhodnou chvíli.

I když jsme měly celou dobu oči upřené na onu postavu, zničehonic zmizela. ,,Kde je?“ ptala jsem se vyděšeně. Sestra na nic nečekala a ponoukla mě, abychom slezly a ujely. Sotva jsme nasedly na kola, postava se před námi objevila. Kolem sebe měla podivnou mlhu, ze které šla zima. ,,Dělej, jeď,“ ječela sestra.

Přízrak vyčkával na svoji oběť

Bohužel jsme se špatně domluvily a každá vyrazila jiným směrem. Magda směrem domů a já k nádraží. Každá se ocitla na jednom konci sadu. Dostala jsem o sestru strach a rozhodla se, že pojedu za ní. Sedla jsem na kolo a dupla do šlapek. Byla jsem zhruba v polovině cesty, když jsem zničehonic spadla.

Z dálky jsem slyšela Magdu, jak na mě něco volá. Zvedla jsem hlavu a viděla muže v kápi, jak se pohybuje směrem k sestře. ,,Nech ji,“ volala jsem v domnění, že jí chce ublížit. Sestra stála jako přikovaná a čekala, co bude. Vtom se odněkud vynořila babička. Vytáhla z kapsy křížek a namířila ho na postavu. Ta se rozplynula jako pára nad hrncem. Babička nás beze slov posbírala a rychle dovedla domů.

Když jsme se ptaly, co to mělo znamenat, jen stručně poznamenala: ,,Stále tu je a čeká na svoji oběť. Tohle noste pořád u sebe.“ Dala nám každé do ruky malý stříbrný křížek. Víc k tomu neřekla. Dlouho jsme to s Magdou řešily. Zjevně šlo o nějaký přízrak, který s námi neměl dobré úmysly. Od té doby se sadu pro jistotu vyhýbáme.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články