Adéla (32): Zahlédla jsem u nás na vsi divného člověka. Běhá mi mráz po zádech, když si uvědomím, kdo to nejspíš byl

Bydlíme s rodinou na vesnici, čítající sto třicet obyvatel. Z různých venkovských zábav se známe, takže s přehledem identifikuji každou povědomou tvář. Znám jak starousedlíky, tak mladší generaci. V létě jsem se vracela z procházky a zahlédla před sebou zvláštní postavu. Byla jsem zvědavá, o koho jde, a tak jsem ji chtěla pozdravit.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (25): Přízrak mrtvého myslivce si počíhal i na nás. Na jeho chrčení nikdy nezapomenu

Neznámý mi pořád unikal

Ten den jsem byla v lese se synem. Den byl dlouhý a já s nikým mimo Milánka pořádně nepromluvila. Proto když jsme vyšli z lesa a já uviděla kohosi na ulici, přidali jsme do kroku. ,,Pojď, Milánku, támhle je nějaký soused. Půjdeme ho pozdravit,“ vybídla jsem syna.

Ten člověk byl oděný celý v černém. Na můj vkus šel dost rychle, možná i běžel. Mířil si to k domu, kde bydlel nejstarší obyvatel naší vsi, upovídaný Karel, který i v devadesáti uměl lidi pobavit. Když už to vypadalo, že jsme dotyčného skoro dohnali, zničehonic se před domem ztratil. Prostě tam nebyl.

,,Kde jde?“ podivila jsem se. ,,Neviděl jsi, kam šel?“ zeptala jsem se Milana. ,,Asi dovnitř,“ odvětil syn. Zůstala jsem stát před domem a luštila záhadu, kam ten člověk zmizel, když jsem ho celou dobu sledovala. Nedávalo mi to smysl. Milanovi začala být zima, takže jsme se vydali směrem k našemu domu, který se nachází skoro na konci vsi.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (61): Moje malá vnučka viděla přízrak, já si myslela, že jde jen o dětskou hru

Zahlédla jsem, jak nese něco v náručí

Zhruba v polovině cesty jsem se otočila. Znovu jsem spatřila tu osobu. Zavolala jsem na ni. ,,Počkejte na mě, chci se jen na něco zeptat,“ naléhala jsem a rozeběhla se jejím směrem. Poznala jsem i na dálku, že nese něco v náručí. Vypadalo to jako bezvládné tělo. Ovšem bylo průhledné. ,,Vždyť to je Karel!" zhrozila jsem se.

Sotva jsem se neznámého málem dotkla, opět se vypařil. ,,Co to má znamenat? Tady si s námi někdo hraje," zlobila jsem se. Čtyřletý syn z toho byl také nesvůj. Hned se mě zeptal: ,,Mami, proč ten pán odnášel Karla? On něco provedl?“ Nevěděla jsem, co mu mám vlastně říct. Samotné mi smysl toho, co jsme viděli, unikal.

Doběhla jsem ke Karlovu domu a zabouchala na dveře. Nikdo neotvíral a mě se zmocnil divný pocit. Odvedla jsem syna domů k manželovi a vrátila se za sousedem. Zvonila jsem ostošest, ale nikdo mi neotvíral. I když se to nemá, rozbila jsem okno a vlezla dovnitř.

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (24): V polorozpadlém domě jsem zahlédla střípek minulosti. Vyděsilo mě to k smrti

Našla jsem souseda mrtvého

Stařičkého souseda jsem našla ležet na zemi bez známek života. ,,Karle! Karle!" třásla jsem jím, ale nereagoval. Nenahmatala jsem puls a pokus o oživení nevyšel. Zavolala jsem sanitku, načež lékař prohlásil Karla za mrtvého. Vyšla jsem ven a zhluboka se nadechla. Znovu jsem si v hlavě přehrála, co jsme se synem viděli.

Jsem přesvědčená, že si pro souseda přišla smrt. Je to snad ten nejděsivější zážitek, jaký mě kdy potkal. Synovi to zůstalo v hlavě dodnes a ptá se, kdy ta osoba zase přijde. Já doufám, že hodně dlouho ne.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (29): Tvrdila jsem kamarádce, že posmrtný život neexistuje. Na jejím pohřbu jsem se ale přesvědčila o opaku

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.