Ivana (33): Po šíleném potratu už nechci další děti. Jenže manžel na nich trvá. Co mám dělat?

Ivana (33): Po šíleném potratu už nechci další děti. Jenže manžel na nich trvá. Co mám dělat?
Zdroj: Freepik

Ivana vždycky toužila po dětech, ne po jednom, ale po takových třech či čtyřech. Dlouho ovšem nemohla najít partnera, se kterým by rodinu chtěla založit. Když ho potkala, zdálo se, že se jí její přání přece jenom vyplní. Tedy až do chvíle, než přišel potrat. Teď názor změnila a další děti nechce.

Lucie Cermanová
Lucie Cermanová 16. 01. 2021 10:01

Na své jednatřicáté narozeniny jsem se v restauraci konečně seznámila s člověkem, u kterého mi bylo jasné, že to je ten pravý.

Štěstí na první pohled

A pak že nefunguje láska na první pohled. Takové to, když víte, že s tímto člověkem vydržíte napořád. Netrvalo dlouho a za pár měsíců jsme se skutečně vzali. Skvěle si rozumíme a máme podobné koníčky i podobné názory na dění okolo. Kromě toho i Honza si přál větší rodinu.

Radosti na počkání

Ovšem ne vždycky to, co si přejeme, přijde hned. Také na Terezku jsme si pár měsíců počkali, ale vysněný drobeček byl nakonec na světě. Těhotenství i porod proběhly celkem v pořádku. Terezka byla hodné miminko a ve velmi krátké době jsme se rozhodli, že si pořídíme dalšího člena rodiny.

Něco je špatně

Zanedlouho jsem znovu otěhotněla a naše štěstí vypadalo téměř dokonale. Alespoň se to tedy zdálo. Ve 12. týdnu těhotenství jsem byla na placeném screeningu. A tady začaly první strachy. Doporučili mi totiž amniocentézu, což je odběr plodové vody. Na tento výkon existují různé názory.

A popravdě, měla jsem docela strach. Nechtělo se mi na něj, ale nakonec, po domluvě s Honzou, jsem se na odběr vydala. Jenže se ukázalo, že jsem to neměla dělat. Jen jsem se vrátila zpátky domů, odtekla mi plodová voda a jelo se zpátky do nemocnice. Ultrazvuk ukázal, že tam žádná nezbyla.

Tohle žádná žena nemá zažít

Nakonec mi lékaři doporučili potrat. Nikdy jsem si nemyslela, že prožiju něco tak děsného. Takové pocity by žádná žena neměla zažívat. I když vím, že tohle se občas stává, na klidu mi to moc nepřidává. Nefunguje ani takové to rozumové odůvodnění, že když je něco špatně, lepší je záležitost vyřešit co nejdříve.

Jedná se přece o živého tvora. Naše budoucí miminko. Rozhodla jsem se, že riskovat podobnou situaci už nechci a že Terezka je poslední dítě, které budeme mít.

Výhledy do budoucna

Lékař mi sice řekl, že za čtyři měsíce můžeme zkusit pracovat na dalším miminku, ale já už nemám zájem prožít něco podobného. Honzovi se moje rozhodnutí vůbec nelíbí a doufá, že si to rozmyslím, protože on si stále přeje velkou rodinu. Na mě jsou tyhle zážitky ale příliš. Ráda bych náš vztah zachovala co nejlepší, ale co budu dělat, když Honza své rozhodnutí opravdu nezmění?

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články