Facebook
Instagram
Jaruna roky věděla, že její manžel Václav touží po psovi. Vždycky mu ale dokázala vštípit myšlenku, že na něj nemají čas. Jenže když Václav nastoupil do důchodu, obratem si pořídil tolik vytouženého psa. Americký buldok Gary je jeho věrný parťák, tráví spolu všechen čas. Jaruna na něj pomalu začíná žárlit.
Počítala jsem s tím, že když je manžel o tolik starší, stáří s ním bude těžké. Jen jsem netušila, jak moc. Václav (64) si pořídil velikého psa, do kterého se zcela zbláznil. Jsem v pozici, kdy se musím doprošovat o manželovu pozornost. On má totiž na prvním místě tu slintavou bestii.
Manžel si na důchod pořídil psa
O tom, že Vašek chce psa, jsem věděla dlouho. Vždycky jsem však dokázala obhájit, proč to nejde. „Chodíme do práce, bude tady pořád sám," oponovala jsem jeho prosbám. „Počkej si, až budeš v důchodu a budeš mít víc času," snažila jsem se ho utěšit. Tajně jsem ovšem doufala, že ke koupi psa nikdy nedojde. Manžel to vždycky odkýval se slovy, že mám pravdu.
A letos nastoupil do důchodu. Opravdu jsem nečekala, že už druhý týden přivede domů psa. Je pravdou, že štěně amerického buldoka bylo roztomilé. Hned nám označkovalo pohovku a postel. Václav nechtěl nic podcenit a okamžitě začal s výchovou. Byla jsem překvapena tím, kolik informací si o něm zjistil.
„Takový pes potřebuje dominantní ruku," chvástal se, že ví, co má dělat. „Neboj, nebudou s ním žádné starosti," ubezpečoval mě. Během toho, jak pes roste, učí se povelům a disciplíně. Je to velmi dominantní plemeno, které rychle přilne ke svému pánovi. A tím je pro něj jednoznačně Václav. Vlastně mám pocit, že jsem byla přesunuta na druhou kolej.
Manžel má oči jen pro psa
Zatímco já chodím ještě do práce, manžel už je doma. Má mnoho volného času a ten věnuje právě Garymu. Když nejsou na cvičáku, tak brouzdají lesem. Přes den mi do práce chodí fotografie, kde zrovna jsou. Ze začátku mi to přišlo roztomilé, ale teď? Teď už žárlím. Mám pocit, že ho má manžel raději než mě.
Nechá ho, aby se s námi večer z pohodlí sedačky díval na televizi. Dokonce mu pořídil vlastní dečku a polštářek. Aby měl Gary maximální pohodlí a cítil se dobře. To, že já kolikrát sedím na pár centimetrech, aby se psisko mohlo roztáhnout, to manžela nevzrušuje.
V nestřeženém okamžiku jsem Vaška přistihla, jak jí společně se psem na zemi. Gary chroustal granule a Václav jedl špagety z misky hned vedle. „Tobě přeskočilo? Co to děláš?" zděsila jsem se. „Gary nechtěl žrát. Nevěděl jsem, jak ho přimět, tak jsem si to dal také do misky," vysvětloval. „A dívej! Zabralo to!" pronesl vesele.
Cítím se trapně, ale já na toho psa žárlím
Jemu z toho psa definitivně hráblo. Je pravdou, že s ním nejsou žádné starosti. Je relativně čistotný, zbytečně neštěká, věci doma neničí. Je poslušný a manželova výchova je znát. O to hůř se mi Václavovi vysvětluje, že mi ten pes vadí. Žárlím na něj. Manžel mluví víc s Garym, než se mnou. Často se spolu někam vytrácejí a já sedím doma sama.
Když jsem si manželovi postěžovala, vysmál se mi. „Slyšíš se? Cítíš sama, jak je to absurdní? Žárlíš na psa," uzemnil mě. Já to vím. A nejsem na sebe hrdá. Měla bych nad tím mávnout rukou, ale nejde to. Teď to bude znít asi fakt šíleně, ale já žárlím i na to, jak se na něj manžel dívá. Na mě se takhle nepodíval už roky. Gary je hodný pes, o tom žádná. Václava zbožňuje a bere ho jako autoritu. I přes to všechno bych byla raději, kdyby k nám nepatřil. Sebral mi totiž manželovu pozornost. A já nejsem schopna získat si ji zpět.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
