Jiřina (26): Cizí pes pokousal toho mého. Díky tomu jsem si ale našla partnera

žena, muž, pes
Zdroj: Freepik

Jiřina vedla skromný život. Její největší parťák byl pes Greg, vzala si ho z útulku. Přestože měl ošklivý předkus, chtěla mu dát šanci na hezký život. Každé ráno ho venčila na osamoceném místě. Tři roky každé ráno bez problémů. Jedno ráno se ale stala nepříjemnost a cizí pes pokousal jejího miláčka. Komu pes patřil a jak to celé dopadlo?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 19. 10. 2020 16:30

Bydlím sama v bytě, který si pronajímám. Mým nejvěrnějším přítelem je můj pes Greg, je to malý roztomilý oříšek. Vzala jsem si ho u útulku, když mu bylo půl roku. Nikdo ho nechtěl, protože měl velmi výrazný předkus, mně to ale přišlo roztomilé.

Osudné ráno

Ráno vstávám o hodinu dříve, abych všechno stihla. Důvodem je právě Greg.  Každé ráno ho beru na delší procházku, aby  vydržel doma do doby, než přijdu z práce. Současně tím utěšuji svoje svědomí, že je v bytě dlouho sám. To samé dělám každý den po práci, jdeme ven klidně i na dvě hodiny.

Jsou mu zhruba tři roky a nebyl by den, kdy bych ho o procházku ochudila. Mám pár míst, kde vím, že o nich lidé z okolí nevědí. Jednoho páteční ráno jsme se tam vydali. Jakmile jsme zašli do lesa, pustila jsem ho z vodítka. Dělám to tak vždycky a nikdy se nic nestalo. Až toho osudného rána.

Psí rvačka

Z ničeho nic se vyřítil veliký pes, nějaký dobrman. Křičela jsem do větru: ,,Chyťte si toho psa, proboha.“ Cizí pes vzal Grega do tlamy a házel s ním doprava doleva. Snažila jsem se zakročit, ale nebylo moc jak. Psa jsem se snažila odtrhnout, ale Grega nepustil. Byla jsem zoufalá, když v tom najednou přiběhl nějaký muž a psa si zpacifikoval.

Greg ležel na zemi a kolem něj krev. Vzala jsem ho do náruče. Díky bohu dýchal, ale měl roztrhané ucho. ,,Proč toho psa nemáte na vodítku, když je agresivní?“ utrhla jsem se na cizího muže. ,,Já se hrozně omlouvám, není můj, jen ho hlídám a bohužel mě neposlechl," řekl mi a já bych mu v tu chvíli nejraději nafackovala. Nabídl mi odvoz na veterinu, což jsem přijala, vzhledem k tomu, že nemám auto.

Sedla jsem k němu do vozu a on toho svého ,,trhače“ odvezl rychle domů. V autě jsem držela kňučícího Grega na klíně. Ten muž na něj pořád mluvil, drbal ho a snažil se ho uklidnit. V tu chvíli jsem si uvědomila, že je docela hezký. Představil se jako Mirek a stále se mi omlouval.

Láska jako z romantického filmu

Na veterině se ukázalo, že Greg bude v pořádku, jen mu bude chybět kousek ucha, ale nic víc. ,,Chudák malej, předkus a teď mu chybí kus ucha,“ posteskla jsem si. Mirek mě chlácholil a odvezl mě domů. Nevím, co mě to napadlo, ale pozvala jsem ho na čaj.

Nakonec u mě strávil skoro tři hodiny. Povídali jsme si, jako kdybychom se znali roky. Pes, kterého hlídal, je jeho kamaráda, který potřeboval jen jeden den hlídání. Jenom díky tomu neštěstí jsem narazila na člověka, který je moje spřízněná duše. Dnes jsme spolu rok a půl. Všechno špatné je k něčemu dobré.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články