Jiřina (32): Myslela jsem si, že bílá paní je jen mýtem. Návštěva zámku mi však nasadila brouka do hlavy

Jiřina (32): Myslela jsem si, že bílá paní je jen mýtem. Návštěva zámku mi však nasadila brouka do hlavy
Zdroj: Unsplash

Jiřina zažila při prohlídce zámku v Českém Krumlově něco, co si jen těžko vysvětluje. Ona i její syn Eda viděli bílou paní, jak prochází zámkem. Jiřina si původně myslela, že je to jen atrakce pro návštěvníky. Později ale zjistila, že bílou paní už nikdo jiný neviděl.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 02. 06. 2022 17:00

Když jsme se vydali na výlet do Českého Krumlova, netušila jsem, že si odvezu víc než jen vzpomínku na krásný zámek. Během prohlídky jsme se synem spatřili bílou paní, která má být jen bájnou postavou dob minulých.

Vydali jsme se na zámek do Českého Krumlova

S rodinou velmi často podnikáme výlety po hradech a zámcích. Líbí se nám procházet místy, kde dýchá historie. Nedávno manžel navrhnul, abychom se jeli podívat na zámek do Českého Krumlova. Město samo o sobě je krásné a malebné. Ovšem zámek? Ten mě uchvátil hned na první pohled.

Nemohli jsme se dočkat prohlídky. Náš malý syn Eda (4) už netrpělivě poskakoval před branami. Pak se v jednu chvíli dlouze zadíval do okna a vyjekl: „Mami, támhle v okně je bílá paní!" Tak hulákal, že jsem mu dala ruku přes pusu. „Tady nemůžeš tak řvát," utišila jsem ho a pohlédla do okna. A skutečně.

Stála tam bílá paní s vlídným úsměvem a rukama na prsou. Promnula jsem si oči, abych se podívala ještě jednou. Pořád tam stála a působilo to, jako kdyby se dívala jen na mě a mého syna. „Taky ji vidíš, viď?" tahal mě syn za ruku. „To bude nějaký zaměstnanec zámku," krotila jsem jeho nadšení.

Se synem jsme viděli bílou paní

Naši skupinku tvořilo asi dvacet lidí. Eda se choval víc než divně. Skupinku jsme uzavírali my dva. Edu jsem držela za ruku, ale pořád sebou lomcoval a otáčel se přes rameno. „Co děláš?" hubovala jsem mu. „Ta bílá paní chodí za námi," vysvětloval.

„Říkám ti naposledy, že tady žádná bílá paní není. A už toho nech," rozčilovala jsem se. Poté naše skupinka zastavila v jedné místnosti. Než jsem si všimla, Eda byl pryč. Tiše jsem se z pokoje vytratila a šla ho hledat. Nemohla jsem ani pořádně křičet, protože bych prozradila, že se mi ztratilo dítě. Běhala jsem po zámku jako šílená a propadala zoufalství.

V tom stresu jsem ani nevnímala, jakými místnosti procházím. Došla jsem ke dveřím, které byly lehce pootevřené. Vešla jsem dovnitř a tajil se mi dech. Bílá paní stála u okna a před ní náš Eda. Držela ho za ramena a něco mu vysvětlovala. Dostala jsem strach, že mu bude chtít ublížit. Když vycítila moji přítomnost, otočila se.

Dodnes nevím, co jsme vlastně viděli

Z pohledu do její tváře mě zamrazilo. Vypadala skutečně jako z jiné doby. Na hlavě měla veliký špičatý klobouk, ze kterého vlály zlatavé vlasy. „Hned ho pusťte," vyzvala jsem tajemnou ženu. Ta jen pokývala hlavou a na Edu se usmála. „Už musíš jít, maličký," pohladila ho po hlavě. „Uvidím vás ještě někdy?" žadonil Eda.

„Pojď už," zařvala jsem. Chytla jsem syna za ruku a dala se na úprk. Ke skupince návštěvníků už jsme se nevraceli, běželi jsme rovnou ven. „Můžeš mi říct, co to bylo?" vyštěkla jsem na syna. „Mami, to byla bílá paní,“ urazil se. „Ta neexistuje! Je to jen pověra," vysvětlila jsem. Mísil se ve mně vztek a zvědavost zároveň. Pohlédla jsem do okna, kde před tím stála. Byla tam pořád. Mávala nám a pak se vypařila. Z toho mi běhal mráz po zádech. Dodnes nevím, zda to byla atrakce zámku, nebo jsme s Edou viděli něco nadpřirozeného. Zvláštní je, že ženu už nikdo jiný neviděl. Jen my dva.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články