Josef (47): Brácha mi vždycky záviděl. Ale to, co mi provedl posledně, už je vážně trochu moc

Nejsme perfektní rodina. Ale problémy, které mezi sebou máme, jsou horší než u jiných lidí. Člověk by si myslel, že se naše vztahy budou postupně lepšit. Ale čím jsme starší, tím je to horší.

Rodiče se sice snaží, abychom se všichni aspoň občas vídali, nicméně po tom, co se stalo posledně, začnu jejich snahu bojkotovat. Nemám takové ponižování zapotřebí.

Mohlo by Vás zajímat:

David (39): Kvůli ženě jsem udělal velké životní změny. To jsem ještě netušil, jak se mi odvděčí

Bratr nikdy neskousl, že se mi daří lépe

Už od malička se mnou brácha František (45) soutěžil, kdo je lepší. Když jsem v nějakém klání vyhrál, dlouho se mnou nemluvil. Rodiče naše rozepře samozřejmě vnímali. Nic s tím ale neudělali. Místo toho, aby vynadali Frantovi, že jeho chování je nevhodné, vždycky jsem za to mohl já. „Nevytahuj se tady tak s tou trofejí a svými úspěchy. Vidíš, jak špatně na to Franta reaguje,“ říkávali mi pokaždé.

Naučil jsem proto úspěchy skrývat. Ostatně žádný úspěch, kterého jsem dosáhl, nebyl pro rodiče dost dobrý. Kvůli tomu, že mě v dětství takto přehlíželi, jsem se stal tím, kým jsem dnes.

Mohlo by Vás zajímat:

Dalibor (42): Manželka se zbláznila, vzala si půjčky na dárky a myslela, že to nezjistím

Rodinná setkání jsou pro mě muka

V dospělosti jsem se rodinou skoro přestal stýkat. Neměl jsem zapotřebí poslouchat jejich řeči o tom, kdo je lepší, kdo vydělává víc peněz nebo má hezčí auto. Vídám se s nimi jednou za rok a to s velkým sebezapřením. Nemám je rád, obzvláště Františka, ze kterého se stal neskutečný flákač. Stále bydlí u rodičů a osamostatnit se nehodlá.

Můj život je na rozdíl od toho jeho jako sen. Vedu úspěšnou firmu, mám velký byt a moje rodina rozhodně nestrádá. Přesto, že jsem teď úspěšný, snažím se to na rodinný setkáních ututlat. Závist v naší rodině je opravdu neskutečná a já nechci být příčinou hádek a pomluv.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (34): Asi jsme špatní rodiče, zvolili jsme nevhodný styl výchovy dětí a teď trpíme

To, co udělal minule, překročilo všechny meze

Na posledním rodinném setkání však pohár mojí trpělivosti přetekl. K rodičům jsem přijel novým autem. Nebylo zrovna levné, ale já jsem se s ním rozhodně nechtěl chlubit. Prostě ho beru jen jako dopravní prostředek, ne žádnou trofej.

To si ale Franta rozhodně nemyslel. Když oběd skončil a já chtěl odjet, daleko jsem se nedostal. Někdo mi totiž propíchal všechny pneumatiky. Bylo mi hned jasné, kdo zatím vězí. Přišel jsem celý vzteklý za Frantou a ptal se ho, proč to udělal. „Co sis jako myslel, že se stane? Nemáš se s tím novým bourákem tady tak naparovat,“ řekl mi bezostyšně. Jeho odpověď mě nepřekvapila, jenom mě utvrdila v tom, že už ho nikdy nechci vidět.

Mohlo by Vás zajímat:

Aleš (45): Smál jsem se, že bratr nemůže za milenkou do jiného okresu. Reakce mojí ženy mě šokovala

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.