Facebook
Instagram
Karolína jednou na ulici pomohla staršímu pánovi. Za její ochotu jí daroval malou umělou květinu. Tvrdil, že jí pomůže odhalit lháře ve svém okolí. V tu chvíli to sice nebrala vážně, ale dar přijala. Netušila však, že květina má skutečně jistou moc. Čí lži odhalila díky květině?
Jedno obyčejné odpoledne jsem se vracela domů z práce. Kousek od naší ulice jsem byla svědkem toho, jak cyklista srazil staršího pána na chodníku. Rozsypal se mu kufřík s jeho věcmi. Pán působil jako klaun. I obsah kufříku byl vlastně velmi zvláštní.
Květina jako poděkování
I když jsem spěchala, klekla jsem si k němu a pomáhala mu věci posbírat. Nestačila jsem se divit, co vše v kufříku bylo. Na nic jsem se neptala, jen jsem se ujistila, že je pán v pořádku. „Nic mi není, dítě moje,“ usmál se na mě laskavě a já jsem zničehonic pocítila dobrou náladu. Sáhl do kapsy kabátu a něco mi podával.
„Děkuji vám za pomoc. Tady máte malé poděkování,“ řekl a podal mi umělou kytičku. Byla jiná oproti klasickým umělým květinám. Slušně jsem poděkovala a vydala se směrem domů. Ještě mě stačil chytit za ruku a řekl: „Není to leda jaká kytka. Pomůže vám odhalit lháře a podvodníky, a to tak, že bude měnit barvy. Teď je červená, takže vám nelžu.“ Šibalsky se na mě usmál.
„Pokud bude modrá, dotyčný lže,“ dodal, udělal klaunský poskok a odešel. Ten byl ale divný, proběhlo mi hlavou. Chvíli jsem se na květinu dívala a došlo mi, že se ke mně velmi hodila. Dala se i připíchnout na oblečení, tak jsem si ji hned pomocí špendlíku připevnila do klopy a spěchala jsem domů. Chtěla jsem být doma dřív než přítel Dan.
Květina odhalí lháře
Doma bylo ještě zamčeno. Kde asi je? Šla jsem si uvařit kávu a zaslechla klíče v zámku. „Ty už jsi doma, drahá?“ zeptal se Dan provinilým hlasem. Běžel rychle do sprchy, což nikdy nedělá. Šla jsem ho přes dveře koupelny pozdravit. „Kde jsi se zdržel? Už touto dobou býváš doma,“ otázala jsem se. „Měli jsme poradu,“ řekl. Darovaná květina najednou velmi rychle zmodrala.
Hned jsem si vzpomněla na toho muže a na to, co říkal. „Proč mi lžeš?“ uhodila jsem na něj. „Proč bych ti měl lhát?“ odpověděl a vyšel z koupelny. „No, tak kde jsi doopravdy byl?“ tlačila jsem na Dana. „Dobře, šel jsem na dvě rychlá piva,“ odvětil naštvaně. Květina zčervenala, mluvil pravdu. Přišlo mi směšné, že té květině věřím, ale možná byla vážně kouzelná.
Další den v práci mě čekalo sezení s mým šéfem, na kterém se mělo projednávat moje povýšení. Sliboval, že volné místo bude moje. Znovu jsem to téma otevřela, a když vyslovil, že pro to dělá maximum, květina, kterou jsem vytáhla z kapsy, byla úplně modrá. Lže! Musela jsem začít bojovat, pokud jsem o místo stála.
Přítel je lhář
Danovy pozdní příchody domů se opakovaly. Pomocí mé květiny se ukázalo, že má milenku. Na rovinu jsem se ho zeptala, zdali někoho má. Když řekl, že nemá, květina bohužel zmodrala. Donutila jsem ho říct pravdu. Už nějakou dobu mě podváděl. Chtěl ale druhou šanci. Rozhodla jsem se to zkusit, ale zdá se, že to nemá smysl. Podle zbarvení květiny Dan ve vztahu s jinou ženou pokračuje.
Když jsme spolu, málokdy je květ červený. Zdá se, že mi víc lže, než říká pravdu. V práci jsem místo nakonec dostala, ale musela jsem vzít věci do vlastních rukou a svého nadřízeného obejít, protože to právě on mi místo nepřál. Květina se stala mojí součástí života.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
