Kristýna (22): Je možné, že jsem spatřila zesnulou babičku? Na dovolené jsem zažila neobvyklé setkání

Kristýna (22): Je možné, že jsem spatřila zesnulou babičku? Na dovolené jsem zažila neobvyklé setkání
Zdroj: Unsplash

Kristýna dostala k osmnáctým narozeninám zájezd na Kubu, kam měla vyrazit s tátou a mámou. Měla s nimi jet i babička, která však pár měsíců před odletem náhle zemřela. Kristýna byla psychicky na dně. Těžko se smiřovala s tím, že milovanou babičku už nikdy neuvidí. Jenže na Kubě zažila událost, která jí vrátila optimismus do života...

Jan Švanda
Jan Švanda 05. 02. 2023 17:00

Potápění jsem přišla na chuť už v dětství. Jakmile jsem se naučila plavat, dostala jsem od rodičů šnorchl, který jsem zbožňovala. Kdykoliv jsme vyrazili někam k vodě, brala jsem ho automaticky s sebou. Ráda jsem pozorovala, co se děje pod hladinou. Jako teenager jsem pak milovala Egypt, kam jsem s mámou a tátou často jezdila. Sledovat nejrůznější pestrobarevné ryby v Rudém moři, to byl pro mě pokaždé obrovský zážitek.

Smrt babičky mě ranila

Ten největší měl ale teprve přijít. Když mi bylo osmnáct, od rodiny jsem dostala jako dárek zájezd na Kubu. Měli jsme jet všichni, včetně babičky, zkrátka to pojali jako rodinnou dovolenou, v níž jsem hrála hlavní roli. Těšili jsme se moc, jenže pak přišel den, který bych nejradši vymazala ze života.

Do odletu zbývaly čtyři měsíce, když mi brzy ráno zavolala máma a zvěstovala strašnou zprávu. „Týnko, babička zemřela!“ oznámila mi roztřeseným hlasem. Myslela jsem si, že to je jen špatný vtip. Když se mamka vzápětí rozplakala a nebyla schopná ze sebe vypravit ani hlásku, pochopila jsem, že to je bohužel pravda!

Bylo mi hrozně. A stejně na tom byl zbytek rodiny. Babičku jsme měli hrozně rádi a její odchod nás ranil. Místo Kuby jsme měli rázem zcela jiné myšlenky. Byla jsem přesvědčená, že výlet za exotikou stornujeme. Jenže uběhl měsíc a postupně jsme změnili názor. Shodli jsme se, že když vyrazíme pryč, přijdeme na jiné myšlenky a nebudeme se užírat bolestí. Takže jsme nakonec přece jen usedli do letadla směr Havana.

Viděla jsem podivnou siluetu

Na ostrov v Karibiku jsme odcestovali na konci března a zůstali tam dva týdny, které byly naprosto dokonalé. Šnorchlování v průzračném moři nemělo chybu, do toho přívětiví a hodně muzikální lidé… Skvělý dojem z Kuby však poznačila událost, která se stala v předposlední den pobytu. Šla jsem si zašnorchlovat a ponořila se do vody, když jsem před sebou zahlédla jakýsi stín, jenž neustále postupoval dopředu.

Snažila jsem se zjistit, co to je, ale marně... Nedokázala jsem se k tomu stínu vůbec přiblížit. Když jsem vyplavala na hladinu, zůstala jsem v úžasu. Několik desítek metrů ode mě jsem uviděla malou skálu a na ní siluetu nějaké ženy. Nešlo mi do hlavy, jak se tam vzala, protože jsem neviděla kolem sebe nikoho plavat.

Když jsem trochu zaostřila, nestačila jsem se divit. V té siluetě jsem jasně identifikovala svoji babičku! Mile se usmívala a mě rázem polilo příjemné teplo.

Viděla jsem zesnulou babičku

Celé to trvalo zhruba dvě minuty, pak se silueta najednou úplně vypařila. Byla zkrátka fuč! Líčila jsem svůj zážitek rodičům, kteří mi ale nechtěli uvěřit. Já však dobře vím, že jsem nefantazírovala. Šla jsem se vykoupat i poslední den, abych se rozloučila s mořem, ale siluetu babičky jsem už nezahlédla.

Když jsme se vrátili zpátky do Česka, bolest, kterou jsem dlouho prožívala, úplně zmizela. Babička mi pořád chybí, ale s její smrtí jsem se už vyrovnala. Skálopevně totiž věřím, že na mě seshora dohlíží a je mi stále nablízku.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články