Linda (49): Během deštivé noci u nás zazvonil sousedčin syn. Ráno jsem se dozvěděla šokující skutečnost

Po letech jsme se s manželem vrátili do rodné vesnice. Už nás přestal bavit ruch velkoměsta, a tak jsme šli za klidem. Na vsi zůstalo pár starousedlíku, kteří nás přivítali s otevřenou náručí. Tedy, až na jednu rodinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (41): Nevysvětlitelné zvonění na domovní zvonek nám s manželem zachránilo život

Po letech jsme se vrátili žít na vesnici

Když mi před časem zemřeli rodiče, rozhodli jsme se s manželem Lukášem (53), že se nastěhujeme do jejich domu. Ten stojí na malé vesnici v Jižních Čechách. Pár starousedlíků, kteří nás znali, bylo rádo, že jsme se vrátili. Až na jednu rodinu, kterou jsem dobře znala. Ta jediná nás nepřišla přivítat. Šlo o Marii (50) a jejího manžela Pepu (55).

Po nastěhování jsme chtěli na domě udělat pár úprav. Sousedé byli ochotní nám pomoci. Mezitím jsme si vyprávěli o posledních letech. Každý řekl, co je nového, komu se provdala dcera, nebo kdo už je babičkou. Když došla řeč na sousedy z krajního domku, všichni zmlkli.

Nechtěli jsme vypadat zvědavě, a tak jsme se raději na nic neptali. Před létem byly všechny opravy hotové a my se těšili na nový život. Jen mi pořád vrtalo hlavou, proč za mnou Marie stále nepřišla. A tak jsem se rozhodla, že ji půjdu pozdravit. S voňavou buchtou jsem jí zaťukala na dveře a doufala ve vřelé přivítání.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (21): V noci mě vzbudil živý sen, že jde mému příteli o život. Zachránila jsem ho na poslední chvíli

V noci jsme měli nečekaného hosta

Když mi otevřela, skoro jsem se jí lekla. Vypadala jako smrtka. Bez barvy, bez výrazu, bez života. ,,Jdi pryč,“ řekla a zabouchla mi před nosem. To jsem nečekala. Zklamaná jsem odešla a doma přemítala nad tím, co se tady stalo. Podle toho, jak tehdy ostatní sousedé zmlkli, muselo jít o něco vážného. Nikdo mi však nechtěl říct co.

Po čase jsem to hodila za hlavu a smířila se s tím, že mě Marie vyškrtla ze života. Po pár měsících, kdy už jsme byli součástí místního života, se stalo něco prapodivného. Zrovna jsme s Lukášem seděli u kamen v obýváku a dívali se na televizi, když někdo zazvonil. ,,Kdo sem jde v takovém dešti?“ zeptala jsem se nahlas.

,,Nějaký blázen,“ smál se manžel a šel ke dveřím. Než tam došel, zvonek drnčel jako na poplach. ,,To bude naléhavé, tak dělej,“ popoháněla jsem ho. Otevřel dveře a před nimi stál na kost promočený Matěj, syn sousedky Marie. ,,Pojď dovnitř, panebože, jsi úplně mokrý,“ pronesla jsem a pomohla mu sundat kabát.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (18): Z tety a duchů, kteří prý žijí kolem ní, jsem si dělala legraci. Pak mě pořádně vyděsil mrtvý voják

Byl to sousedčin mrtvý syn

,,Proč nejdeš domů?“ zeptala jsem se ho. On se na mě jen podivně podíval a požádal mě, zda si může jít lehnout. I když to bylo víc než divné přání, šla jsem mu ukázat volný pokoj. Nabídla jsem mu suché oblečení a popřála dobrou noc. Měla jsem z toho velmi divný pocit. V domě najednou zavládl chlad. Kamna vyhasla a znovu nechytla.

Šli jsme s Lukášem také spát. ,,Hned ráno ho odvedu domů,“ špitla jsem. Když jsem šla po probuzení za Matějem, už byl pryč. Postel byla ustlaná přesně tak, jak to dělám já. Hodila jsem na sebe kabát a šla k Marii. ,,Co tu zase chceš?“ zeptala se s nechutí. ,,Matěj u nás přespal a pak beze slova zmizel. Tak se jdu raději zeptat, zda je v pořádku. V noci byl takový divný,“ strachovala jsem se. Marie začala plakat. Zašla do domu a sedla si na gauč. ,,Co se děje?“ následovala jsem ji.

,,Lindo, Matěj před třemi lety zemřel,“ řekla a mně se málem zastavilo srdce. To odpoledne jsme si dlouhé hodiny povídaly. Svěřila se, za jakých okolností syn zemřel a jak moc tím trpí. Ovšem sdělení, že u mě v noci přespal, ji nijak nevyděsilo. Naznačila, že k nim také občas zavítá. Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (62): Nevěřila jsem, že něco jako duše existuje. Pak se u výtahu zjevil mrtvý soused

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.