Lucka (33): Nemohla jsem se dívat na to, jak dcera vzhlíží k mé kamarádce. To já bych měla být její vzor, ne?

Moje dobrá kamarádka Veronika (36) mě začala zesměšňovat před vlastní dcerou. Eliška (8) se teď v hodně věcech obrací na Veroniku. Strašně mě to štve, protože začínám mít podezření, že to celé dělala právě s tímto úmyslem.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (34): Se sestrou jsme měly výjimečný vztah. Všechno se změnilo ve chvíli, kdy se mi narodila dcera

Kamarádka mě začala zesměšňovat před dcerou

Veronika, kterou znám skutečně dlouho, nemůže mít děti. Stálo ji to dokonce manželství, protože její partner si děti velmi přál. Začala znovu a z města se odstěhovala zpátky k nám na vesnici. I když mi bylo líto, jaké okolnosti ji k tomu dohnaly, byla jsem ráda, že je zpátky. Není nad to, když kolem sebe máte přátele.

Verča si velmi rychle našla cestu k mojí tiché dceři Elišce. Je to typický introvert, který si k sobě jen tak někoho nepustí. Ani nevím, jak se to Veronice podařilo, ale hned si získala její srdce. Začaly jsme se pravidelně navštěvovat.

Celé to začalo velmi nenápadně. Přišly jsme s dcerou k Veronice, která se zhrozila, jaký hrozný copánek má Eliška na hlavě. „Kdo ti dělal tu hrůzu?" pronesla a už jí sundávala gumičku. „Mamka," špitla Eliška nesměle. „Ta máma..." povzdechla si Veronika. „Udělám ti pořádný copánek, chceš?" mrkla na ni.

Mohlo by Vás zajímat:

Theo (36): Prostořeká dcera mé přítelkyně mi opravdu zavařila, teď mám co žehlit

Kamarádka ze mě dělá špatnou mámu

Bylo mi to chvíli trapné, ale rychle se to zamluvilo. Když jsme odcházely, Veronika s Eliškou si plácly za skvěle odvedenou práci. „Až ho zase budeš chtít, tak přijď," řekla na rozloučenou. Za pár dní přišla Veronika k nám. Upekla jsem bábovku, kterou Eliška miluje. Veronika do ní kousla a zase ji vyplivla na talíř.

„Ježíši, co to je?" divila se. „Ta je asi kupovaná, viď?" zeptala se. „Ne, tu pekla mamka," odpověděla dcera. „Ta máma, ani bábovku neumí...“ odstrčila Veronika talíř. „Pusť mě k tomu," pronesla a šla upéct novou. Když se do ní dcera zahryzla, rozplývala se, že to je ta nejlepší bábovka, jakou kdy jedla. A to už mi bylo vážně líto.

A vlastně cokoliv dalšího jsem udělala, Veronika to před dcerou zesměšnila. Ať už jsem s ní dělala úkoly, nebo jí ušila šaty, vždycky z toho udělala méněcennou věc. Jako kdybych byla úplně neschopná.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (24): Žárlím na vlastní mámu, protože je krásná ženská i po padesátce

Dcera vzhlíží k mé kamarádce

Snad ještě horší ale je to, že Eliška k Veronice vzhlíží. „Až budu veliká, chci být jako Veronika," řekla nedávno. „Proč?" zajímalo mě. „Je skvělá! Má krásný vlasy, je moc hezká. Navíc i šikovná. Ne jako ty," dořekla polohlasem. „Co si to dovoluješ?" vylítla jsem na ni.

Eliška se přede mnou zavřela do pokoje a plakala. Bylo mi v tu chvíli na nic, ale vztek byl silnější než já. „Tak abys věděla, mladá dámo, odteď už k Veronice nesmíš a ona nesmí sem. Akorát tě kazí," zařvala jsem a z pokoje se ozval ještě silnější pláč.

Cítím se potupně za to, že žárlím na kamarádku, ale je to tak. Mám totiž pocit, že když Veronika nemůže mít dítě, chce mi vzít to moje. Někdy si říkám, že to přeháním, ale pak si vzpomenu, co mi dělala a zase se k té myšlence vrátím. Chci, aby dcera vzhlížela ke mně. Já jsem její matka. Ne nějaká Veronika od vedle.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (40): S manželkou jsme jako rodiče selhali. Syn je v šesti letech nezvladatelný, dcera ve třech též

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.