Facebook
Instagram
Magda potřebovala na chvíli utéct od všech povinností a být jen s manželem. Proto se nemohla dočkat několika dní v Římě. Když jim uletělo letadlo, brečela jako želva. Naštěstí má vynalézavého muže.
Jen my dva s Honzou (37) jsme nikde nebyli asi deset let. Tolik jsem se těšila, že si užijeme romantické chvilky v Římě a odpočineme si od dětí a všech starostí. Při pohledu na odlétající letadlo mi po tvářích proudily potoky slz.
Konečně víkend ve dvou!
„Neumím si už ani představit, že budeme chvíli jen sami dva!“ plakala jsem štěstím, když mi manžel k výročí věnoval letenky do Říma. Ihned jsme zajistili hlídání dětí. Frmol v práci, starosti s nedostavěným domem a ukřičená domácnost, to všechno mohlo jít na malou chvíli stranou.
Těšila jsem se jako malá holka. Měla jsem sbaleno dva dny dopředu, lednice byla plná jídla, instrukce předány. Přesto jsme udělali zásadní chybu a neověřili si čas odletu. Nakonec jsme v panice utíkali na taxi a doufali, že ještě stihneme odbavení. Bohužel se nám to nepovedlo.
Stála jsem na letišti v slzách, v ruce slamák a sluneční brýle. Další lety do Říma byly plné. Zhroutila jsem se Honzovi v náručí. Svoje děti miluji nade vše, ale neuměla jsem si představit, že se vrátíme domů. Navíc všechny další víkendy už byly přeplněné sportovními zápasy, rodinnými akcemi a tak podobně. Byl to náš jediný volný čas!
Manžel okamžitě vymyslel plán B
Můj muž chvíli telefonoval, pak mě jemně odtáhl ven na taxi. Neměla jsem sílu se na nic ptát. Proto mě překvapilo, když jsme zastavili před hotelem. Zavazadla nám odnesli na pokoj a my šli rovnou do restaurace, kde jsme si objednali samé italské speciality.
Nechyběl ani houslista, lahodné toskánské víno a tiramisu na závěr. V luxusním pokoji jsme si užívali výhled na město a pak jeden druhého ve větší posteli než máme doma.
„Zůstáváme až do pondělí a budeme se jen povalovat,“ oznámil mi Honza. „Nebude to drahé?“ zajímalo mě. „Vyjde to přibližně nastejno, nedělej si starosti,“ ubezpečil mě. A tak jsme si užili dostatek spánku, ticha, snídani do postele a rozjímání jen jeden vedle druhého. Bylo to naprosto skvostné!
Všechny cesty nakonec stejně vedou do Říma!
Honza vyštrachal na internetu několik filmů, kde se objevoval Řím, dokonce nechal na pokoj donést italské noviny. Připadala jsem si jako filmová hvězda v utajení. Nikdo netušil, kde doopravdy jsme. Jen nerada jsem v pondělí odložila hotelový župan a nastoupila znovu do taxíku.
Následující výročí jsme do Říma už opravdu dorazili. Sice autem a se všemi dětmi, ale i tak to byl nezapomenutelný zážitek. Na náš „italský víkend“ v hotelu ale vzpomínám ještě raději.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
