Mára (32): Přítelkyni jsem zatajil, že nemůžu mít děti. Teď by ráda otěhotněla, ale já se bojím jít s pravdou ven

Už od puberty vím, že nikdy nebudu mít děti. Alespoň ne ty vlastní. Jsem neplodný, ale nechci vás zatěžovat odborným vysvětlením. V mládí mě to nemrzelo, protože jsem vstupoval do divoké fáze svého života. A měl jsem alespoň jistotu, že nedojde k "nehodě"...

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (34): Zatajil jsem přítelkyni, že jsem neplodný. Ona mi teď radostně oznámila, že čekáme dítě

Zatajil jsem svůj zdravotní problém

Není to zrovna věc, kterou by člověk ze sebe dostal hned na prvním rande, takže jsem si zvykl, že to ženám zkrátka neříkám. A bylo jedno, jestli šlo o krátkou známost, nebo něco vážnějšího. Jenže tohle malé tajemství mě nedávno doběhlo.

Už pět let chodím s Karolínou (35). Je to báječná žena, se kterou se člověk nenudí. Je chytrá a vypadá fantasticky. Jsem opravdu rád, že nám to vydrželo tak dlouho. Spolu jsme procestovali kus světa, máme sluncem zalitý byt, který sice budeme splácet ještě přes dvacet let, ale je náš.

Mně v našem vztahu nic nechybí. Jenže Karolíně ano. Před několika měsíci přišla s tím, že by se ráda stala matkou. A navrhla, že by vysadila antikoncepci. I když jsem v té chvíli byl rád, přeci jen šlo o potvrzení naší lásky, v krku se mi objevil knedlík. Vzpomněl jsem si, že jsem Karolíně nikdy neřekl o své indispozici.

Mohlo by Vás zajímat:

Vláďa (35): S manželkou se snažíme o dítě tři roky, milenka otěhotněla hned. Jak jen z toho vybruslit?

Přítelkyně si myslí, že dítě nechci

Když Karolína viděla mou reakci, špatně si ji vyložila. Ale já vůbec nevěděl, co jí na to mám říct. Na jedné straně byla žena mého života, která očekává, že spolu budeme mít dítě, na druhé straně bylo moje tajemství. Byla z toho hrozně smutná a několik dní jsme měli tichou domácnost.

Ty dny byly složité i pro mě. Užíral jsem se tím, že jsem Karolíně nikdy neřekl o své neplodnosti. Vždy jsem to tak nějak odsouval na později, až už bylo opravdu pozdě. Co když to nepochopí a bude si myslet, že dítě nechci a jen se trapně vymlouvám? Naštvat ji ovšem může i to, že jsem jí zatajil tak důležitou věc.

Po pár dnech mlčení přišla za mnou a bylo vidět, že brečela. „Máro, máš mě rád?" odrovnala mě hned prvním dotazem. „Samozřejmě, nikdy jsem nikoho nemiloval víc..." pronesl jsem tiše. „Tak proč..." nedořekla, ale já věděl, kam tím míří.

Mohlo by Vás zajímat:

Vítek (40): Všichni tvrdí, jak je mi syn podobný. Kdyby jen věděli pravdu

Zvládneme to společně

Pochopil jsem, že tohle je ten okamžik, kdy musím s pravdou ven. A tak jsem ji chytil za ruku a vyložil celou svou historii. Jak jsem v pubertě zjistil, že jsem neplodný, ale nikdy jsem o tom žádné ženě neřekl. Že jsem to kdysi bral jako výhodu, teď to považuji za křivdu a stydím se za to...

Karolína mě tiše poslouchala, oči měla pořádně vykulené. Když jsem skončil, brečeli jsme oba. Mám pocit, že se nám ulevilo. Ona už ví, že ji miluju, ale jsou věci, které jí dopřát nemůžu. A já se zbavil tíhy, která mě trápila řadu let. Jsme si teď ještě o něco bližší a neustále diskutujeme o tom, jak založit rodinu. Ve hře je také adopce. Myslím, že by nebylo špatné pomoct někomu, kdo neměl štěstí na vlastní rodiče.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (30): Děti jsem nikdy neplánovala. Když se ukázalo, že je ani mít nemůžu, najednou se cítím zvláštně

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.