Marcel (53): S dcerou jsem měl perfektní vztah. Pak přišla puberta a moje malá holčička je najednou pryč

Marcel (53): S dcerou jsem měl perfektní vztah. Pak přišla puberta a moje malá holčička je najednou pryč
Zdroj: Freepik

Marcel miluje svoje děti nade vše. Vždy se snažil, aby spolu dobře vycházeli. Jenže jeho dcera Anna teď dospívá a jejich vztah náhle ochladl. Marcel se snaží, jak může, ale Anna ho podle všeho momentálně ve svém životě nepotřebuje.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 03. 04. 2023 10:00

Slyšel jsem o tom, že děti mají v pubertě určité fáze. Se synem Petrem (19) jsem nic takového nezaznamenal. Anně (12) ale cosi přelétlo přes nos a z ničeho nic mě naprosto ignoruje. Manželka mě vítá „v klubu“. Je to ubíjející a nedovedu si představit, že by to mělo trvat roky.

S dcerou jsme vždy byli parťáci

Naše Anna byla smíšek rodiny, vždy nám všem dovedla zlepšit náladu už jen svojí přítomností. Poznal jsem, že se začíná pomalu měnit, ale nepřipouštěl jsem si, že to bude mít vliv na náš vztah. Je pravda, že se mi svěřovala častěji než manželce. A když potřebovala cokoliv „posvětit“, šla rovnou za mnou.

Moje žena měla naopak blíž k synovi. Marek dospíval bez problémů, zaměřil se hlavně na sport, a nijak nevyčníval ani jedním směrem. Když se Anna chtěla začít líčit nebo oblékat podle posledních trendů, manželka byla velice přísná.

Některé módní výstřelky jsem nebyl schopen unést ani já a v té době se mi Anna začala vzdalovat. Skončila legrace, společné výlety, sledování komedií s mísou chipsů. Raději trávila čas se sluchátky na uších ve svém pokojíčku. „Dano, tohle je frustrující, náš vztah se úplně rozpadá,“ svěřoval jsem se ženě, ale ta mě nepolitovala. „Aspoň vidíš, jak mi je poslední rok...“ pronesla.

Je těžké získat její pozornost

Napadlo mě vzít dceru na nákupy a do kina, to zabralo. Chvíli se tvářila celkem přístupně. Jakmile měla po pár hodinách plné tašky oblečení, opět nasadila znuděný výraz a dokonce sluchátka. Připadal jsem si jako vůl.

Do kina už se jí nakonec nechtělo. A tak jsem navrhl, že bychom si mohli zajet do parku na brusle. Na moji nabídku reagovala poměrně zděšeně. „Tati, co kdybych tam potkala kámoše? Nemohla bych jít radši ven?“ zeptala se s pohledem upřeným do země.

S velkým sebezapřením jsem ji vysadil z auta a odvezl domů její nové úlovky. Pochopil jsem, že si nemůžu její pozornost vynutit. Snažím se s ní nehádat a stát bokem. Jednoduše čekám, až ji to přejde.

Dcera má přítele už ve třinácti

Když mi Dana řekla, že naše dcera s někým randí, musel jsem počítat do deseti a zhluboka dýchat. Začínám se bát, co nás čeká. Nechtěl jsem být přísným fotrem, možná mi ale nic jiného nezbude. Můj tchán radí, abychom nic nehrotili. Když si narušíme důvěru s Annou v tomhle křehkém věku, může se to pak táhnout do dospělosti.

Lehce se to řekne, ale hůř dělá. Někdy se dívám na fotky své rozkošné holčičky a je mi do pláče. Hlavně když pak z pokoje vyleze podivně namalovaná holka, co je evidentně duchem nepřítomná a nás ani nevnímá.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články