Facebook
Instagram
Auta jsou někdy pro muže vším. Rádi tráví čas jejich umýváním, opravou a chtějí je mít v co nejlepším stavu. Přítel slečny Melanie si na svém autě velmi zakládal. Když se jí ho jednou odhodlal půjčit, hořce toho litoval.
S Markem (33) jsme spolu už dva roky. Za celou tu dobu se mi ho nepovedlo přemluvit, aby mi půjčil svoje auto. Je pro něj vším. Někdy si dokonce myslím, že ho má snad raději než mě. Nedávno se moje domněnka potvrdila.
Přítel svoje auto miluje
Marek si na to svoje drahocenné auto velmi dlouho šetřil. „Už od mala jsem věděl, jaké auto chci a jaké si koupím až budu moct. Za celých dvacet let jsem na to nezměnil názor,” řekl mi, když jsem se ho jednou ptala, proč si koupil tak nepraktické auto. Je to sporťák, do kterého se vejdeme jen my dva. A navíc má ohromnou spotřebu.
Jezdit v něm se opravdu nevyplatí, obzvlášť v této době. Proto jediné použitelné auto, které máme, je to moje. Spotřebu má tak akorát a má velký kufr. Jezdíme s ním na všechny výlety. Sama mám řidičák od osmnácti let a řízení pro mě není žádný problém. Měla jsem dobrého učitele v autoškole. Můžu o sobě říct, že jsem docela obstojný řidič.
Musela jsem si půjčit jeho auto
Před dvěma týdny se mi ale stala nemilá nehoda, ve které figurovalo i Markovo auto. Je to tak tři týdny, co jsme museli dát moje auto do opravny. Muselo jít na technickou kontrolu a objevilo se pár problémů, které bylo nutné vyřešit.
První týden jsme se bez auta obešli a jezdili jsme městskou hromadnou dopravou. Další týden jsem ale vyjet potřebovala. Moje maminka šla na operaci šedého zákalu a já ji měla vyzvednout z nemocnice. Proto jsem musela Marka poprosit, jestli mi nepůjčí svého miláčka. „Dobře, můžeš si ho půjčit. Vím, že jsi zodpovědná a nic se mu nestane,” řekl mi.
Stala se nehoda
A tak jsem vyjela. V pohodě jsem zaparkovala v areálu nemocnice a šla si pro maminku. Když jsme se vraceli, všimla jsem si, že na autě je velký škrábanec a za stěračem papírek s omluvou. „Někdo špatně parkoval a poškrábal Markovo auto,” řekla jsem mamince. „Nechápu, že se to musí stát zrovna mně,” dodala jsem nešťastně.
Věděla jsem, že to bude pro Marka problém. Na svém autě si hodně zakládá. A na to, že to nebyla má vinna, nebude brát zřetel. Měla jsem pravdu. Neskutečně mě seřval, že nejsem schopná postarat se o jeho auto a že mi ho už nikdy v životě nepůjčí. Je to už čtrnáct dní a stále se mnou nemluví...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
