Facebook
Instagram
Paní Milada si roky slibovala, že odejde od despotického manžela Franty. Když ten den nastal, Franta měl nehodu, která ho upoutala na invalidní vozík. Milada nakonec zůstala a stará se o něj. Změnil se v pokorného a vděčného člověka. Milada si až teď užívá klidné manželství.
František (52) byl po celou dobu našeho manželství despota. Dalo by se říct, že jsem vedle něj jen trpěla. Slíbila jsem si, že až náš syn vyroste a odstěhuje se, půjdu taky. Vážná automobilová nehoda ale všechno změnila. Fanda je upoutaný na invalidní vozík a je z něj jiný člověk. Až teď jsem po jeho boku šťastná.
Trpěla jsem po boku despotického manžela
Když jsme se seznámili, jeho prudká povaha mě na něm bavila. Fanda byl generál a každý to o něm věděl. Jenže jsem netušila, co to pro mě bude znamenat v manželství. Roky jsem mu sloužila tak, jak dirigoval. Odpověď ne pro něj byla impulsem k ještě větší zlosti a tyranství. Nebýt toho, že jsme spolu měli syna, už bych dávno odešla. Nebo jsem si to alespoň myslela.
Před lety jsem si slíbila, že až Jonáš (20) vyroste a odstěhuje se, půjdu také. Za ty roky po boku svého despotického manžela jsem byla se silami v koncích. Nemohla jsem dělat nic, co by mi neodsouhlasil. Fanda mohl mít nespočet koníčků a plnit si sny. Ale já? Já nikdy nic nemohla.
Před rokem nám Jonáš oznámil, že se s přítelkyní stěhují do společného podnájmu. Tato zpráva mě znervózněla jinak než většinu rodičů. Já totiž věděla, že přichází den, kdy se musím manželovi postavit a říct, že odcházím. Strach, který jsem z něho měla, byl vážně obrovský. V den, kdy jsem mu to řekla, mě málem uhodil. Odjel na víkend pryč a přikázal mi, že až se vrátí, musím být doma.
Manžel měl nehodu a zůstal na vozíku
Ten víkend jsem si sbalila věci a byla připravená odejít. Všechno změnil telefonát z nemocnice. „Váš manžel měl vážnou autonehodu," ozval se rozrušený ženský hlas. Akorát jsem zavírala dveře bytu a vydala se vstříc novým začátkům. Nakonec jsem do nemocnice jela. Fanda byl na operačním sále. Nevypadalo to s ním dobře.
Konečná diagnóza zněla jasně - poškozená mícha, trvalé následky a do konce života invalidní vozík. Chtěla jsem se s ním naposledy rozloučit a konečně z toho manželství odejít. Když jsem ho spatřila, jak leží mezi hadičkami a sotva dýchá, cítila jsem lítost. Svůj odchod jsem oddálila do chvíle, než mu bude lépe.
Po pár dnech přišel k sobě. Byla jsem první, koho chtěl vidět. „Moc mě to mrzí," řekl ztěžka. Taková slova z jeho úst mě rozplakala. „Franto, já odcházím..." došla mi slova kvůli pláči. „Zůstaň, všechno se změní. Pochopil jsem, co v tobě mám. Neopouštěj mě," prosil.
Manžela změnila nehoda a my dostali druhou šanci
Když byl Franta propuštěn, cítila jsem při odchodu z nemocnice, že je něco jinak. V jeho očích jsem snad poprvé v životě viděla pokoru. A tak jsme začali znovu. Přestěhovali jsme do bezbariérového domečku. Musela jsem si na prahu padesátky udělat řidičský průkaz, protože nikdy předtím mi to manžel nedovolil. Teď byl nutností.
Franta se změnil, lépe řečeno nehoda ho změnila. Byl na hranici života a smrti. A to s ním udělalo neuvěřitelné změny. Je ke mně laskavý, pozorný a projevuje vděk. Mluví se mnou a zajímá se o mě. Takový nebyl a já si to teď náležitě užívám. A to, že je na vozíku, je podle mě odplata za to, jak se ke mně celý život choval. Teď mám nadvládu já, ale nezneužívám ji. Já jsem totiž konečně šťastná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
